Tak nevím, zda mé drobné zapomínání je počátek demence nebo to k nástupu stáří prostě patří. Jdu do práce a obouvám se na schodech, abych se nemusel ohýbat. Klíček už mám přichystaný v zámku, abych to neslízl od ženy, že jsem zapomněl zamknout. Samozřejmě zabouchnu dveře a bez klíče kráčím do pracovního procesu. Ještě, že se manželka vracela z práce. Chvíli mě potom napínala. Prý je nemá a určitě nás někdo vykrade. Nakonec mě vynadala.
Pracuji jako správce zahrady v mateřské škole. Mám sice minimální mzdu, ale mohu si v práci číst a psát, ale zároveň bedlivě hlídat, aby se zařízení města nepoškozovalo. Zahradní židli si stavím do stínu košatého stromu. Vytahuji rozečtenou knížku, sešit s psacími potřebami. Co když mě tam v té nádheře políbí múza. Šmátrám v batohu a nic. Brýle jsem nechal doma.
Dnes jsem přijel zničený z přechodu Slezských Beskyd. Pánská jízda. Samozřejmě jsem trekingové hole nechal v polském autobuse. Zvednu se, popadnu batoh a hole zůstanou na sedadle. Již jsem takto „pohřbil" troje. Vždy v dopravních prostředcích. Ve vlaku, autobusu a opřené na zástavce MHD. Na pár hodin ještě pracuji, takže se doma nemusím za to zpovídat. Na ztrátu jsem si vydělal. Jaké jsem přijal opatření? Jdu si k hůlkám koupit batoh, který má úchytky na hole. To znamená, že je nebudu nikde odkládat!
Udělal jsem další opatření proti zapomínání. Léky se skleničkou si dávám večer na ráno v kuchyni na stůl. To samé na odpoledne. Každý den večer si napíši úkoly na příští den. Co bych měl udělat. Když to ale nesplním, tak se na sebe nezlobím. Určitě to další dny zvládnu. Nezapomenu. Také mám úžasný pocit, když se mi nechce a přemůžu se a to, co jsem si předsevzal, splním. Jsem potom se sebou velmi spokojen.
Zapomínání prý často způsobují potíže, které je možné řešit: například stres, potíže se štítnou žlázou, neřešená cukrovka, neléčený vysoký tlak a často třeba také deprese. Z toho se mě týká jen cukrovka. Tu mám léčenou (jsem na prášcích). Tak opravdu nevím. Demence je trvalý úbytek duševních funkcí a schopností. Postihuje inteligenci, kognitivní funkce a vyšší city. Takové příznaky zatím nemám. Možná to ještě není demence. Nevím, nejsem lékař.
Pošlete odkaz na tento článek
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu chvíli bylo pouze mým zbožným přáním. Ve skutečnosti jsem uklouzla po…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i opečovávané - o těch zanedbávaných nemluvě - součástky našeho organismu,…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak. Já nejsem výjimkou, jak jsem se mockrát přesvědčila.
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám, pač každé píchnutí je třeba odborně vyšetřit. Přesto může dojít k…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu. Začalo to letem v balóně, následovalo pilotování sportovního letadla (4x),…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové zastávce. Přišla jsem s předstihem, jako vždy a všude, a využila jsem…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám dopisem v naší vesnici ozvala neznámá žena jménem Tereza, jak se bez příjmení…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o nejlepším dárku uplynulého roku, který mne potkal. Mám jasno.
Jaro je pro mě nejvíc nejlepší roční období. To letošní si budu dlouho pamatovat. Ne kvůli zážitkům, ale kvůli bolesti.
Zde je moje přiznání omylu, o němž jsem si myslela, že je pravdou. Leze to ze mě jak z chlupaté deky... budu to muset vysvětlit malinko…
Ten den jsem neměla moc dobrou náladu, a tak mě poslední jedovatý telefonát prostě dorazil. Mrskla jsem mobil na stolek a odevzdaně jsem si…
Budu vám vyprávět příběh, který se stal před patnácti lety. A tentokrát vůbec není humorný, ale zato hodně napínavý, ale co je…
„Jirko, nešel bys se mnou na dvojku? Potřebovala bych ti něco říct.“ Mirčina prosba mě zaskočila. Nebyl bych pomyslel, že si se mnou tahle…
Píše se rok 1978. „Holky! Chystejte na subklávku, defibrilátor, nějaké nové elektrody, no – však vy víte! Vezou nám pořádný infarkt!“…
Pilně studuji příznaky jednotlivých nemocí, a tak vím, že v mém těle si podávají ruce. Když se nahromadí, tak se s novými poznatky obrátím…
„Ustupte, prosím! Udělejte místo!“ volá doktor a spěchá ke mně. „Můžete mluvit? Co se vám stalo?“ Hlouček lidí se nade mnou sklání. Hlasy…
Tohle bude krátké, ale výstižné. Protože to, co se mi poslední dobou děje, to už prostě musím ventilovat ven, hlavně v naději, že se mnou…
Opar. Lze si představit mlžný opar nad anglickými blaty, případně nad českými luhy a háji. To je ta romantická verze. A pak je tu ta reálná…
Možná to zní až pateticky, ale především jsem rok mých sedmdesátin přežil v relativním zdraví. Z pohledu hypochondra skoro až zklamání.
Zase se sejdem. Mám na mysli nejen letošní Vánoce, ale i mnoho dalších zážitků, které nás, vás, mě, čekají i v příštím roce. Vždyť proto si…
Do penze jsem odcházela se spoustou plánů. Bylo to stejné, jako když jsem si na začátku každého nového roku dávala různá předsevzetí. Měla…
Od mých dvaceti let se mi o zuby starala paní doktorka Soňa. Paní doktorka byla pečlivá, empatická, šikovná, jen o pár let starší než já.…
Měsíc únor definitivně odešel. Máme ukrojeny dvě dvanáctiny z našeho roku. Přestože to byl nejkratší měsíc, zdál se být zdlouhavý.
„Pustíte mě tam?“ optala se mě nakrátko ostříhaná mladá dívka tak středoškolského věku a ukázala na volné místo u okýnka dvousedačky v…
Z postele pozoruji dřevěné obložení nejpěknějšího pokoje babiččiny vily. Strejda, mámin bratr, byl fakt šikula. Dokonce i hoblovačku si…
Na řadě je studie léčebných procesů. Koneckonců kvůli nim se do lázní jezdí, že jo. Po prvním týdnu si troufám prohlásit, že jsem odbornicí…
Když jsem si brala o patnáct let staršího muže, máma mi říkala, že jednou budu litovat, až z něj bude starý dědek. Nelitovala jsem nikdy.…
Rachotí budík. Dostal jsem ho od manželky k narozeninám, když mi starý „odešel“. Přál jsem si klasiku. Na natahování. Slyším ho, i když…
Jako ještě aktivní učitelka jsem se svých žáků na základní škole, i studentů na gymnáziu, po prázdninách nebo i svátcích či víkendech ptala…
Alzheimerova, Parkinsonova či další nemoci mozku trápí v posledních letech čím dál víc světové populace. Vědci po celém světě se snaží…
Po snídani jsem otevřela počítač, nahlédla do pošty, prošla aktuální zprávy a po chvíli mě na Seznam.cz zaujal článek s titulkem „Chcete si…
Pro fyzickou kondici a zdraví děláme mnoho podpůrného. Pravidelně navštěvujeme fit centra, provozujeme různé rekreační sporty, turistiku,…
Na našich webových stránkách se objevují články toho typu, jakoby seniory do aktivity někdo nutil. Musíš sportovat, hýbat se a tak dál. Oni…
Dnes jsem po dlouhé době potkal v obchodním řetězci kamaráda, se kterým jsem dvakrát týdně hrával v tělocvičně fotbal a potkávali jsme se i…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou ženu středního a vyššího věku, platí to dvojnásob. To je zásada, které se…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Kvíz i60 - 18. týden
Tento týden si budete moci prostřednictvím kvízu zavzpomínat na nejslavnější české zpěvačky a…
- Foto dne