Třetí míza
Ilustrační foto: Pixabay

Šla jsem na oběd. Zamyšleně procházím z jedné do druhé části budovy, kde máme jídelnu. Někdo mě oslovil. Krásný, mužný hlas. Ne, nebyla to žádná VIP herecká, sportovní či politická osobnost, které u nás potkat není neobvyklé.

Položil velkou tašku na zem a obrátil se na mě s dotazem.

"Bloudím tady už takovou dobu, ztratil jsem se, poradíte, prosím?" upřel na mě své dvě hluboké studny modrých očí, ukrytých pod krásně klenutým obočím.
Nejen z důvodu, že jsem neplavec, jsem se v jeho očích utopila. Jeho prosbě a mé samaritánské povaze, nešlo odolat. I oběd šel stranou.
Na doporučení, která svíral v ruce, a které mi ukázal, stálo: -P, uzel B.

"Na -P jsme a uzel B máte tady, musíte po těch šipkách," navigovala jsem ho.
"Víte já si tam jdu lehnout!" smutně mi oznámil.
"Hm, to tady není nic neobvyklého," odvětila jsem.
"No jo, měl jsem jít do nemocnice na H, ale tam mají obsazeno, tak nevím, jestli dělám dobře?" pokračoval. "Víte já jdu s kolenem," dodal a studánky v jeho očích potemněly tak, že by mu je záviděl i ten největší pohádkář, romantik, básník a malíř.

"S kolenem? To máte z toho, jak běháte za ženskýma!" pokusila jsem se o humor, který je v těchto situacích potřebný k pozitivnímu naladění pacienta.
"Myslíte?" rozradostnil se. "Tak to mi spadl kámen ze srdce. Víte, že máte asi pravdu! Já jsem totiž chytil třetí mízu! A já vůl si myslel, že mám artrózu!" radostně zvolal.

Ach ti muži... Někdy dokáží být tak krásně upřímní! :-)

 

/napsáno květen 2019/

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
17 komentářů
Iveta Tomčíková
Děkuji paní Věro, ano zpříjemnění pracovního dne takovým způsobem není vůbec k zahození. :-)
Věra Škodová
Věřím, že i taková maličkost potěší a zpříjemní pracovní den. Člověk se hned cítí lépe. Přeji hodně takových příjemných dní.
Iveta Tomčíková
Pane Františku jsem ráda, že jste přišel na mou stránku a četl. Pokud jste si hezky početl a ještě se i zasmál - není větší pocty pro autora, tomu věřte. Děkuji! :-)
František Matoušek
Hezky jsem si početl a nakonec i zasmál. Díky.
Iveta Tomčíková
Pane Zdeňku jste tu jako jediný muž v komentářích vítán! Tedy u tohoto článku. Děkuji Vám za to, vážím si toho. Vaše komentáře muže - jsou vždy super! :-) A pokud budete článek číst i dnes (jak píšete že stojí za opakované přečtení), přeji ať se pořád líbí! :-) Děkuji.
Zdeněk Pokorný
Nechte prosím taky promluvit nějaké muže! ... kdybych tak věděl, ... co jsem to jenom chtěl .... jo něco o té míze ... a nebyla to múza? Už nevím. Tak zas někdy. Mimochodem (Váš článek stojí za opakované přečtení) ...
Iveta Tomčíková
Paní Danielo a paní Šárko, vše jde, (asi?) když se chce. Dne 22.8. byl uveden na Titulní stránce článek, který měl perex pouze 5 slov (tedy jako by byly veršovánky, které nejsou z toho důvodu uváděny na titulce). Měla jsem si nechat svůj udivený názor, že to tedy jde... jen pro sebe. Nyní už to vím! Pozdě! :-(
Šárka Bayerová
Moc mile úsměvné... Díky! Nebojte, Iveto, najdem si vás. Malá poznámka: pokud jsem pochopila dobře, poezie je vždy v sekci Íčkaři, protože je obtížné vytvořit z ní perex. Moji veršovánku jste dnes ani nemuseli rozklikávat. V perexu je celá :-)
Daniela Lender Chaloupková
Iveto, víte ... tady se děje mnoho zvláštností ... Ale v zájmu zachování svého duševního zdraví je snad lepší to neřešit .... ;-)) Kdo chce, ten si najde :-))
Iveta Tomčíková
Paní Danielo, velké díky..., už mé příběhy budou zřejmě uváděny jen v sekci "články od čtenářů i.60" - viz dolní část, jako i moje básničky. Takže..., ráda vás u sebe uvidím a díky za přízeň....
Daniela Lender Chaloupková
Iveto, opět paráda!! Znovu jsem se krásně pobavila :-)) Dnes jsem (nechtíc) vyslechla dva muže u pokladny v marketu, kteří podobným způsobem žertovali s pokladní. Pak jsme se na sebe s úsměvem podívaly a zkonstatovaly, že jsou všichni stejní .... Ale když bez nich by byl ten život takové nůďo ... :-)) Díky za sdílení a už teď se těším na další historky ;-)
Iveta Tomčíková
Děkuji Vám Alenko V. - byl to zážitek, kterých jsem zažila a zažívám denně a jsem tomu ráda. Děkuji za Vaše zastavení i Váš komentář. Moc!
Iveta Tomčíková
Paní Jano J. - po skoro 25 letech práce tam, kam chodí lidé jen velmi neradi, už vím kam je poslat - tedy myslím kudy mají jít. Podporovat pacienty, ačkoliv nejsem zdravotník máme za povinnost, takže..., už jsem takto navigovala nejednu VIP hvězdu. :-)
Iveta Tomčíková
Ano paní Danielo Ř, je to přímo ze života. Jeho i mého! :-)
Alena Velková
Pěkné, vtipné a není to dlouhé, to mám ráda :-)
Jana Jurečková
Dobře jste mu odpověděla, nikdy nezaškodí trocha humoru. Můžu o tom vyprávět. Několikrát jsem byla v areálu fakultní nemocnice Olomouc. Tehdy jsem šla za mamkou do budovy Y. Plánek mi nic neříkal a tak jsem se pro jistotu musela zeptat. Nebyla jsem sama bezradná. Asi dvě osoby se mě ptaly, jak najít to a to oddělení. Moje orientační schopnosti jsou špatné a já se radovala, že jsem došla do cíle. Mohla jsem bloudit celý den, naštěstí vše dobře dopadlo. Kdo nezažije, neuvěří...
Daniela Řeřichová
Není to náhodou ze života? Moc pěkné, díky.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?