Výstava Ženy - mistryně - umělkyně

Ve Valdštejnské jízdárně probíhá výstava obrazů žen - umělkyň v průběhu několika staletí. Cílem výstavy je ukázat, že ženy a zejména ženy -umělkyně čelily po staletí mnoha výzvám a překážkám, které ovlivňovaly jejich možnosti a uznání.

V tvorbě je určující talent a tato výstava ukazuje talentované ženy - umělkyně, tedy jejich tvorbu. A jak v roce 1785 poznamenal malíř, autor divadelních her a tajemník Académie royale v Paříži, Antoine Renou, „le talent n´a point de sexe“, talent nemá pohlaví.

Nejstarší památky jsou vázány na prostředí klášterů, jelikož tato díla vznikala pro ženské řády či přímo v prostředí ženských klášterních domů.

Některé umělkyně byly podporované rodinou, působily v dílně svých otců. A zdědily po nich talent.

Na výstavě upoutá pozornost např. Sofonisba Anguissola, jež pocházela ze starobylého rodu z Cremony. Sofonisbu i její sestry podporoval jejich otec, který jim umožnil všestranné vzdělání. To spolu s mimořádným talentem, jenž upoutal pozornost i Michelangela, ji přímo předurčilo k tomu, aby pracovala pro představitele nejvyšší aristokracie – např. pro španělského krále Filipa II., který patřil k jejím obdivovatelům a podporovatelům.

Sofonisba - autoportrét
Sofonisba Anguissola: Vlastní podobizna u malířských štaflí

Sofonisba se provdala ve vyšším věku za Fabrizia Monada. Po jeho neobjasněné smrti našla pozdní lásku svého života v osobě kapitána lodi Orazia Lomelliniho z Janova, kterého si přes odpor rodiny vzala.

První členkou Accademia delle Arti del Disegno ve Florencii se stala Artemisia Gentileschi. Artemisia, dcera malíře Orazia Gentileschilho, Caravaggiova druha. Žila v Neapoli od r. 1630 a ovlivnila místní malířství. Její život poznamenala tragická událost, neboť se stala obětí sexuálního napadení. Její obrazy, v detailu pečlivě provedené, strhují vášnivými afekty, drsnou vervou i patetickým důrazem mužského tónu. V jejích obrazech se vyskytují výjevy ukazující konflikty mezi ženami a muži, např. obraz Judita s hlavou Holoferna či Zuzana a starci.

Giulia Lama byla známá malířka básnířka, matematička a věnovala se i krajkářství. Malbě se vyučila v dílně svého otce Agostina Lamy.

Guilia Lama Máří Magdalena
Guilia Lama: Sv. Máří Magdaléna

Elisabetta Strani se stihla prosadit během svého krátkého života, umírá ve věku 27 let a zanechala nám celou řadu výjimečných obrazů, jež svým uměleckým provedením připomínají díla jejího učitele Guida Reniho.

Slavná německá umělkyně a přírodovědkyně Maria Sibylla Merian kromě výtvarného talentu měla zájem o hmyz, motýly, které chovala a zachycovala na studijních kresbách. Během svého života ilustrovala a napsala texty ke třem svazkům Knih o housenkách.

Zářná kariéra Angeliky Kauffmann započala naplno v r. 1764 portrétem Johanna Joachima Winckelmana.

Kaufman
Angelika Kaufman: Kalypsó či Ariadna

Arcivévodkyně Marie Anna Habsbursko-Lotrinská, dcera Marie Terezie v technice leptu zachycovala krajiny, chudé vesnické interiéry či zátiší.

Anna Elisabeth Willman, dcera známého malíře Michaela Leopolda Willmana zdědila talent po svém otci, jehož obrazy známe např. z kostela sv. Františka Serafinského na Starém Městě.

Je zde též zastoupeno dílo další dcery známého malíře, vlastně celé malířské rodiny, a to Amálie Mánesové.

Ještě se zmíním o Josefině Mařákové. Narodila se jako jediné dítě manželů Julia a Idy Mařákových. I tato dcera slavného malíře získala první výtvarné vzdělání v domácím prostředí. Oba rodiče byli malíři krajin, matka tvořila pod mužským uměleckým jménem Hans Idar.

Zmínila jsem se převážně o dcerách slavných malířů, které mne zaujaly. Výstava je doplněna zajímavým textem.

Zdroje:
Text z výstavy
Jaromír Neumann: Itálie Z cesty za uměním I.

Fotografie obrazů: Michaela Přibová