Také máš pocit, že muži to teď nějak jinak mají? Projedou branou, úrodné pole osejou, odjedou a víc se nestarají. Ještě že bez nich umíme samy úrodu sklidit a z života se těšit pod modrou oblohou i pod hvězdami...
Přesto však pochybností myška v hlavě hlodá, že pro oba, ženy i muže, je to věru škoda.
Myslím, že k té změně ve vztazích přispěly obě strany, spíš ještě víc ženy, které přestaly být na mužích závislé a velmi často je i samy dobývají a celkově přebírají v osobním životě vedoucí roli. Já ale, i když jsem léta samostatná, jsem ráda, že muži jsou, a že jsou, jací jsou. Uf, to je dřina :-). Díky za námět k úvaze, to není hodnocení Tvé zajímavé básně.
