Když ráno tě nic nebolí,
tak čeho by ses bál.
Ptáci venku zpívají
a my šlapeme dál.
Kdo se bojí vodou jít,
ten ať doma sedí.
Obloha a křídla ptačí
nad obzorem letí.
Uvidíš tu nádheru
a lesy kolem nás,
ty kopce, modrou oblohu,
všude, kam se podíváš.
Kdo těm slovům nerozumí
a vymlouvá se na věk,
ten to stejně nepochopí,
to není náš člověk.
Svý starosti hoď za hlavu
a batoh na záda,
jen seber svoji odvahu
a hurá za náma.
Ani slova k tomu nejsou třeba
je však nutná volná středa.