Internetoví šmejdi se loni pokusili ukrást přes 14 miliard korun, většinu banky klientům zachránily

Klienti bank loni čelili téměř 91 tisícům útoků a celkové škody dosáhly 2,1 miliardy korun, oproti roku 2024 to je nárůst o víc než 700 milionů korun a průměrná škoda stoupla na 23 462 korun.

Rekordní zachráněná částka
Efektivní, moderní a důkladné kontrolní mechanismy zachránily v loňském roce více než 12,2 miliardy korun klientům bank. Tato částka ve srovnání s rokem 2024 narostla o zhruba 4,2 miliardy. Technologické inovace dokážou ochránit více než 90 procent prostředků, které se podvodníci snaží odčerpat. I přesto se e-šmejdům podařilo napáchat škody za více než 2,1 miliardy korun, průměrná škoda na klienta stoupla z necelých 16 tisíc korun na téměř 23 a půl tisíce. Útoků přitom meziročně nepřibylo nijak výrazně – loni jich bylo necelých 91 tisíc, o rok dříve téměř 87 a půl tisíce.

„Banky jsou dlouhodobě lídry v oblasti kybernetické bezpečnosti, do které investují miliardy korun ročně. Stále dokonalejší technologie pomáchají odhalit a zastavit podvod ještě předtím, než dojde ke škodě. E-šmejdi proto útočí na nejslabší článek tohoto řetězce, kterým je klient a snaží se zneužít nátlaku a strachu k získání citlivých údajů,“ upozorňuje Tomáš Stegura, předseda pracovní skupiny pro kyberbezpečnost České bankovní asociace a ředitel kyberbezpečnosti skupiny ČSOB.

Kyberútoky jsou stále sofistikovanější
Loňský rok potvrdil, že kybernetická kriminalita je stále na vzestupu a e-šmejdi používají vedle klasických způsobů útoků, jako jsou podvodné telefonáty a e-maily o falešných výhrách a dědictvích, i mnohem složitější podvody, kde využívají umělou inteligenci nebo takzvaná deepfake videa, kde například vysocí politici nebo známé osobnosti slibují vysoké zhodnocení investic. Jednou z nových forem útoku je převzetí kontroly nad účtem chatovací aplikace, například WhatsApp, kdy se útočník vydává za známého nebo rodinného, navazují běžnou konverzaci a následně žádají o zaslání peněz.

„Zákeřnost tohoto typu útoku je především v tom, že si píšete s někým, koho znáte a máte v kontaktech. Před unáhleným rozhodnutím poslat dotyčnému peníze doporučujeme mu například zavolat nebo se pouze zamyslet, jestli by vás vůbec někdy o něco podobného žádal,“ říká Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa.

Přes milion hotových Kybertestů
Jak poznat nejčastější triky e-šmejdů a především, jak jim nenaletět, to je hlavním cílem Kybertestu, který si od zahájení projektu vyzkoušelo už přes jeden milion lidí. V loňském roce se realizovalo zhruba 336 tisíc testů s průměrným skóre 75 %. Nejlepších výsledků dosáhla věková skupina 26-55 let s 81 %, naopak nejhůř na to byli lidé starší 56 let s průměrným výsledkem 71 %, jen o procento byla lepší nejmladší skupina 12-17 let. Test je součástí vzdělávací kampaně #nePINdej!, kterou Česká bankovní asociace již několik let pořádá společně s Policií ČR a Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost.

„Jeden milion hotových testů je krásná meta, přesto vidíme, že chování lidí v online prostředí zůstává poměrně rizikové, zejména u mladých lidí, kteří mají častěji jednodušší hesla nebo podceňují zabezpečení platebních aplikací. Proto se v posledních dvou letech zaměřujeme i na žáky a studenty ve věku 13-17 let prostřednictvím soutěže CyberGame, která je prověří a vzdělá v oblasti kyberbezpečnosti,“ uzavírá Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa.

Zdroj: Česká bankovní asociace