Nedávno nalezl jeden historik v archivu ÚV KSČ dokument o rozmístění jaderných raket na našem území. Konkrétně ve vojenském prostoru Libavá. Vzpomněl jsem si, že i já jsem byl nechtěně vlivem toho rozhodnutí aktérem. V uvedené době jsem byl voják základní služby u VÚ (vojenského útvaru) 8684 v Hranicích na Moravě. Útvar byl maskován jako brigáda těžkého dělostřelectva. Omyl, byli jsme součástí raketového vojska. Bylo to přísně tajné zvláštní důležitosti. Před vchodem se tyčilo samohybné dělo k oklamání veřejnosti, přitom každý v Hranicích věděl, že tam jsou rakeťáci. Výše uvedené rakety na obrázku jsem zaměřoval jako starší miřič, to byla má funkce u raketové brigády,  na cíl do směru.

V přijímači nás nahnali do „Zrcadlového sálu“, barokní chlouby bývalé Vojenské akademie, na vojenský soud. Chtěli nás hned na začátku zastrašit. Obžalovaný vojáček, čelil obvinění z vyzrazení vojenského tajemství. Napsal domů, že pojede přes své rodné město na cvičení. Matka na něho čekala na nádraží s řízky a buchtami. Zeptala se na něho nesprávného důstojníka. Byl to příslušník Vojenské kontrarozvědky (VKR). Ta nás nekompromisně hlídala. Sám jsem seděl kvůli ní v base. Šli jsme načerno „přes plot“ na pivo a na kopci nad kasárny seděl jeden z nich s dalekohledem a monitoroval kasárna.   

Já jsem se v tomto útvaru ve dne, ale také v noci, učil zaměřovat raketu do směru na cíl. Odpalovací zařízení je na těžkém nákladním automobilu značky MAZ, který známe z Dakaru. Dnes z těchto aut Rusové střílejí na Ukrajinu. Raketa s hlavicí měřila kolem 12 m. Měla dolet až 500 km. Takže ze Šumavy jsme zaměřovali letiště v Mnichově. Byla desetkrát účinnější než bomba na Hirošimu. Kvůli těmto raketám mě vyřadili ze soutěže na TV Nova  „Na lovu“. Tam musíte udělat test, projít castingem a říci nějakou příhodu. Já vyprávěl, jak jsme v Kazachstánu stříleli do solných jezer. Jenže týden před natáčením začali Rusové střílet s podobnými raketami na Ukrajinu. Takže mě ze soutěže vyřadili a už mě tam nechtějí.

Hranice jsou blízko vojenského újezdu Libavá, kde měli Sověti jaderné hlavice. My jsme s nimi nacvičovali součinnost v případě války. Přivezli nám odtud hlavici jakoby jadernou a my jsme ji montovali na odpalovací těleso. V případě konfliktu by se takto postupovalo. Západní Evropo třes se. Takže to vím téměř padesát let bez bádání. Proč nám SSSR dovolil mít raketové vojsko? Asi nám věřil a také to věděli už za Rakouska, že jsou Češi technicky zdatní, proto jich tolik sloužilo v námořnictvu. Tento druh zbraní jsme s přehledem zvládli. Nevím, proč je dnes ve výzbroji nemáme? Asi nám Nato, až tak nevěří?