Jaro je pro mě vždy intenzivní výzvou. Plánuji a osazuji venkovní truhlíky květinami, věnuji čas zahradě na naší chatě a vyrážím na dlouhé vycházky do okolí města. Na jeho jihovýchodním okraji se rozkládají rozsáhlé městské lesy a v okolí je řada rybníků i písníků.

Minulý týden jsem strávila u syna, který žije se svou rodinou ve vesnici nedaleko Benešova. Maminka mých vnoučat se na čas toulala po světě, syn dojíždí za prací do Prahy, a tak bylo mým úkolem dočasně udržet v chodu domácnost a postarat se o vnoučata. A také o fenku jménem Athen (plemeno hovawart). Obojí byla tak trochu fuška. Vnoučata rostou, kromě školy mají řadu kroužků a hlavně spoustu nápadů. Se psy nemám žádné zkušenosti, ale Atinka je naštěstí inteligentní tvor a vždycky mě svým čumákem jemně postrčila tam, kam právě potřebovala.

Volného času jsem neměla mnoho, přesto jsem si užila i přírodu, kterou jsem měla doslova na dosah. První ranní pohled patřil zahradě a vinoucím se brázdám na poli hned za plotem. Počasí bylo příjemně jarní, a tak jsem každé ráno vyrážela na dlouhé vycházky po okolí.

Místní krajina je mírně zvlněná a protkaná silničkami, polními cestami, remízky i lesy. Pole, louky a ohrady pro koně se střídají se skupinkami domů. Protéká jí Konopištský potok, kolem kterého lze najít stopy po činnosti bobrů. Na cestách člověk potká spíše traktor než auto a v ohradách se pokojně pasou koně. Atmosféru dokreslují všudypřítomní bažanti, kteří se do zdejší krajiny dostávají z bažantí farmy u Konopiště.

Ale už dost slov – více jistě napovědí fotografie připojené za článkem.