Na začátku je důležité ujasnit si, co přesně nemocný potřebuje. Je rozdíl, zda jde o člověka částečně soběstačného, nebo o pacienta odkázaného na celodenní pomoc. Pomůže konzultace s ošetřujícím lékařem nebo sociálním pracovníkem v nemocnici. Ti mohou doporučit, jaký rozsah péče bude potřeba – například pomoc s hygienou, podáváním léků, dohledem nebo i zdravotní úkony.

Jedním z klíčových kroků je vyřešit dosavadní pracovní povinnosti. Pokud se rozhodnete být pečující osobou, ale pořád ještě pracujete, musíte se rozhodnout, zda budete v zaměstnání pokračovat a využijete krákodobé řešení - ošetřovné, které lze čerpat při krátkodobé péči (standardně až 9 dní, u osamělých až 16 dní).

Od lékaře opečovávaného si nechte vypsat tiskopis “Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)”, který neprodleně předejte zaměstnavateli. Pokud se chcete na ošetřovném vystřídat (např. s partnerem) využijte “Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování (péči)”. Jako doklad zaměstnavateli o ukončení péče první pečující osobou slouží tiskopis “Potvrzení o trvání potřeby ošetřování (péče)”. 

V případě, že se budete péči o osobu blízkou věnovat jako "hlavní pečující", stát vám za každý měsíc péče uhradí vaše zdravotní pojištění. Je nutné, abyste své pojišťovně do osmi dnů od vydání doložili přiznání příspěvku na péči, které vám vystaví Úřad práce na základě žádosti, kterou podala osoba, která péči potřebuje. Současně se vám doba péče započítá do důchodového pojištění. 

Může nastat situace, kdy je o vašeho blízkého ze zdravotních důvodů potřeba pečovat celodenně. V takových případech lze využít dávku českého systému nemocenského pojištění - tzv. dlouhodobé ošetřovné. Tato dávka slouží především při náhlém, neočekávaném vzniku potřeby péče a poskytne pečujícímu náhradu ztráty příjmu bezprostředně po vzniklé situaci. 

O potřebě ošetřování či péče rozhoduje ošetřující lékař osoby, která onemocněla, a to vystavením "Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)".  

Podmínky nároku u ošetřované osoby (seniora) 

• Náhlé zhoršení zdravotního stavu
• Nutná hospitalizace po dobu alespoň 7 dnů, nesmí jít o vyšetření, ale o léčbu
• Nemocnice v den propouštění potvrdila předpoklad potřeby celodenní péče po dobu alespoň 30 dnů (např. mozková příhoda, poúrazové stavy)
• Rozhodnout o potřebě dlouhodobého ošetřovného je nutné v den propuštění z nemocnice, zpětně není možné
• Lékař určí datum, kdy se má ošetřovaná osoba dostavit ke svému praktickému lékaři (nejpozději do 15 kalendářních dnů) 

Kdo může čerpat? Pečující osoba 

• Pojištěnec (zaměstnanec nebo OSVČ), který nemůže vykonávat svoji práci, jelikož ošetřuje jiného člena domácnosti nebo člena rodiny, u kterého jeho stav daný nemocí či úrazem vyžaduje nezbytně péči druhé osoby
• Podmínkou pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je účast ošetřující osoby na nemocenském pojištění v minimální délce 90 dní v předchozích 4 měsících v případě zaměstnanců, resp. 3 měsíce u OSVČ

Pokud s ošetřovaným nežije v jedné domácnosti, může dávku pojištěnec čerpat, pokud se jedná o:  

• příbuzného v linii přímé a sourozence 
• nebo ošetřování manžela (manželky) 
• registrovaného partnera (registrované partnerky) 
• rodiče manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) 

Délka a výše podpory 

Výše dlouhodobého ošetřovného činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu a lze čerpat po dobu maximálně 90 dní. 

S využitím zdrojů: ePortál ČSSZ, neztratitsevestari.cz