A není to zrcadlo ledajaké. Ne není ani z Benátek ani ve zlaceném rámu. Zato je tak velké, že se v něm dokážou shlížet nejen živí tvorové, ale dokonce i celé domy, vlaky, mosty. Já to ale nedělám. Jednak se znám dost dobře a jednak nemám nejmenší chuť věnovat se svému odrazu tak, že bych bez odrazu udělala žbluňk a zrcadlo rozbila na tisíc kousků. 

Mnohem raději se za příhodných podmínek, kdy je zrcadlo vyleštěné a občas ho naruší jen vánek nebo plující kachny či loď, potuluji po břehu u řeky. 

Pojďte si se mnou jedno takové vlahé jarní ráno užít.