Měsíc

Můj svět

Měsíc

Datum: 25. 4. 2013

Diskuze: 6

Ilustrační foto: leadership.ferrylane.net

Loudá se po obloze
a nakukuje do příbytků,
dorůstá do kulata,
a najednou je beze zbytku.

Loudá se oblohou
a Polárka ho doprovází,
jsou jak dva milenci,
co cestu k sobě nenachází.

Loudá se po obloze,
je v úplňku i nebezpečný,
jinak je ovšem kavalír,
pro všechny vesmírné slečny.

Autor: Jitka Chodorová

Hodnocení článku:

0 hodnocení

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

6 komentářů

Jiří Libánský 25.4.2013 21:37

Také je to blízké k té Vaší poetické meteorologii. Dobře se to čte a ještě, jak konstatovala paní Peerová, je to aktuální.

Zuzana Pivcová 25.4.2013 18:07

Mně se to moc líbí i bez písničky, protože je to Jitčina doména, vždycky si vzít něco takhle "na mušku".

Nina Šachová 25.4.2013 15:52

I ve mně to evokuje tuhle píseň, byla to srdcovka asi nás všech, tenkrát -náctiletých a v této básničce jste to moc hezky vyjádřila.

Jarmila Peerová 25.4.2013 14:38

Jak příhodné,když dnes je úplněk a ještě i částečné zatmění,to jsi se Jituško trefila jako na objednávku.I já mám onu zmíněnou písničku ve velké oblibě,takže díky za milé připomenutí a hezkou básničku....

Jitka Chodorová 25.4.2013 13:37

Jano,písnička je jedna z mých nejoblíbenějších,možná právě proto jsem to tak pojala.Ale ty časy jsou v nenávratnu,tak aspoň zavzpomínáme,ne?

Jana Šenbergerová 25.4.2013 13:20

Pěkně jste nám ho vylíčila a mně připomněla písničku mého mládí, ve které se zpívá: Loudá se půlměsíc, loudá se oblohou, stíny se líbají, jen naše rty se líbat nemohou... Kde jsou ty časy...