Kvůli nutným úsporným opatřením oživují Němci myšlenku zredukovat počet spolkových zemí. Místo současných šestnácti by jich tak v budoucnu mohlo být například jen devět. Snížení počtu samosprávných celků podporují hlavně ekonomové, zastánce má ale i mezi politiky.

K šetření nutí především menší spolkové země vážné finanční problémy spojené s vysokým zadlužením. V roce 2020 pro ně navíc začne platit pravidlo takzvané dluhové brzdy, jež zakazuje dělat nové dluhy a nařizuje spolkovým zemím mít přinejmenším vyrovnané rozpočty.

„Některé spolkové země nejsou zjevně schopné se samy o sebe finančně postarat. Pro mnoho z nich bude obzvláště těžké dluhovou brzdu dodržet,“ soudí bývalý předseda německého ústavního soudu Hans-Jürgen Papier. Je proto podle něj nutné zvážit reformu německého federálního systému. S tím souhlasí rovněž Ulrich Nussbaum, šéf rezortu financí v Berlíně, jednoho z vůbec nejzadluženějších regionů v Německu. „Rok 2020 se může stát osudovým rokem pro německý federalismus. Kdo do té doby nedá do pořádku svůj rozpočet a nenastaví ho tak, aby obstál i v budoucnu, riskuje svou samostatnost,“ řekl listu Welt am Sonntag.

Že některé spolkové země z mapy Německa zmizí, přitom Nussbaum považuje za téměř jisté. „Z dnešního pohledu budou stát před otázkou spojení s jinou spolkovou zemí pravděpodobně ty nejzadluženější země, tedy Berlín, Brémy, Sársko, možná Hamburk,“ domnívá se šéf berlínské zemské pokladny.

Za výhodné považují sloučení některých současných spolkových zemí do větších celků zejména ekonomové. „Mnoho procesů probíhá rychleji a efektivněji,“ tvrdí vedoucí Německého institutu pro hospodářský výzkum Marcel Fratzscher. Podle mnichovského ekonomického institutu Ifo by větší regionální útvary byly i konkurenceschopnější na trhu.

Svaz daňových poplatníků spočítal, že by Německo mohlo ušetřit půl miliardy eur (13 miliard Kč) ročně, pokud by se v důsledku tohoto slučování zrušilo deset procent politického personálu. Spojování dalších zemských institucí, jako například statistických úřadů, by přineslo další úspory.

Jednou z variant nového členění Německa je sloučení Meklenburska-Předního Pomořanska, Šlesvicka-Holštýnska a Hamburku do jednoho velkého severoněmeckého státu, pohlcení Brém okolním Dolním Saskem, připojení Sárska k sousednímu Porýní-Falci, splynutí Berlína s okolním Braniborskem a vedlejším Saskem-Anhaltskem a propojení Durynska se Saskem. Zbývající velké spolkové země by zůstaly ve svých nynějších hranicích.