Léto tiše dohořívá jako plamen svíčky, na sklech oken po dešti se objevují flíčky. Do podzimní rosy už i víly nosí pantoflíčky. Do mlhy se Země halí, fouká větřík, zatím malý. Po ránu si beru svetřík. A až vítr povyroste, přijde podzim. Je to prosté. Zatím přes den triko noste.
Moc hezký pohled na odcházející léto,musím se trochu i pousmát,protože jsem právě poslala básničku s titulem"Léto odchází",ale nebudu to měnit,protože máme obě stejný pohled na tuto specifickou dobu,ale každá to vyjadřujeme po svém,teda jinak.Ať nám to zhodnotí ti ostatní.Díky Jano za sounáležitost,i když neplánovanou.