Kladenská huť Poldi bývala pýchou českého průmyslu a oceli s touto značkou se vyrábějí dodnes. Její historie se začala psát před 125 lety, 18. května 1889, kdy ji založil jeden z nejvýznamnějších průmyslníků své doby Karl Wittgenstein.

Wittgenstein byl ředitelem a spolumajitelem Pražské ocelářské společnosti, která provozovala kladenské doly i hutě. Huť Poldi založil jako svoji soukromou společnost, kterou pojmenoval na počest manželky Leopoldiny. O čtyři roky později nechal patentovat slavnou ochrannou známku s profilem ženské hlavy, údajně opět Leopoldiny.

Hlavně na bitevních lodích

Huť se rychle prosazovala na domácích trzích jako výrobce ušlechtilých ocelí a záhy se zařadila mezi přední světové výrobce a průkopníky v oboru. Poldi byla prvním výrobcem elektroocelí v českých zemích a hlavňová ocel Poldi anticoro z roku 1910 byla jednou z prvních nerezavějících ocelí na světě. Už roku 1897 měl podnik 20 zastoupení v Evropě a Rusku. Firma získávala ty nejprestižnější zakázky, například na rakousko-uherských bitevních lodích.

Po roce 1918 představovala akciová společnost Poldina huť monopolního výrobce ušlechtilých ocelí v Československu. Špičkové materiály se uplatňovaly zejména v leteckém a automobilovém průmyslu, speciální trvdokov Poldi diadur znamenal průlom do tehdejšího monopolu firmy Krupp. Z řady prestižních zakázek vyniká například dodávka na konstrukci slavného mostu Harbour Bridge v Sydney v 30. letech. V roce 1931 byl založen samostatný provoz Anticorro produkující chirurgické nástroje a kostní náhrady (kyčelní klouby).

Wittgenstein (8. dubna 1847 nedaleko Lipska – 20. ledna 1913 ve Vídni) se postupně vypracoval mezi nejvýznamnější a nejbohatší evropské průmyslníky své doby. Proslul také jako štědrý mecenáš vědy a umění. Na seznamu jím podporovaných osobností byli například Sigmund Freud, Johannes Brahms, Gustav Mahler, Gustav Klimt, Oskar Kokoschka, Egon Schiele, Rainer Maria Rilke i architekti Adolf Loos a Josef Hoffmann. S manželkou Leopoldinou, rozenou Kalmusovou z Prahy, měl osm dětí. Jeho nejmladší syn Ludwig je považován za jednoho z nejvýznamnějších filozofů 20. století.

Znárodnění, prodej a dnešek

Po roce 1945 byla Poldina huť znárodněna a v roce 1946 spojena se sousední hutí Pražské železářské společnosti v národní podnik Spojené ocelárny (SONP). Jméno Poldi zůstalo pro huť vyrábějící nástrojové a ušlechtilé oceli, ale i čistý titan a speciální slitiny. V 70. letech byla zahájena komplexní rekonstrukce a modernizace hutí včetně výstavby nových provozů na Dříňi. Kromě hutní výroby se rozšířila i výroba finální, mimo jiné zalomených hřídelí, vrtného nářadí, chirurgických nástrojů a implantátů.

Po roce 1989 se firma nedokázala vyrovnat s rozpadem socialistických trhů a omezením domácí průmyslové výroby. Koncern, který dával práci 20 tisícům lidí, byl ztrátový a pracoval na zlomek kapacity. V únoru 1992 se státní podnik přeměnil na akciovou společnost holdingového typu. Zhoršující se ekonomická situace vedla v únoru 1993 až k zastavení výroby oceli a vláda hledala východisko v urychlené privatizaci.

Vítězem v soutěži o 66 procent Poldi Ocel se v září 1993 stala společnost Bohemia Art podnikatele Vladimíra Stehlíka, který s oborem neměl žádné zkušenosti a chyběl mu i potřebný kapitál. Pod Stehlíkovým vedením se postupně součásti holdingu dostaly do konkurzu a zastavily výrobu.

Po nuceném odchodu Stehlíka se v dalších letech do opuštěných hal výroba vrátila, byť v menším měřítku. Hutní výrobu začala provozovat společnost Poldi Hütte a Třinecké železárny (sochorová válcovna). Od podzimu 2012 funguje Poldi Hütte pod jménem POLDI s.r.o. s novou vlastnickou a manažerskou strukturou.