Osudy Čechů ve světě
Přijedete-li do Vancouveru, pulzujícího srdce provincie Britská Kolumbie na západě Kanady, často narazíte na jméno Koerner. Nese jej univerzitní knihovna, nemocniční pavilon či významná nadace.
Martin Nekola
Ukázkový úvodní text článku
Dnes se podíváme do Irska. Každého, kdo na ostrov omývaný chladnými vodami Atlantiku zavítá, zaujmou zelené louky, prastaré památky a pivní kultura, kterou malý hrdý národ úspěšně exportoval do celého světa.
Díky neuvěřitelnému bohatství pod povrchem a v pobřežních vodách byla jednou z nejbohatších zemí na světě. Během několika málo desítek let ovšem upadla do spirály násilí, chaosu a bídy. Dnes zde vládne krvavá diktatura a drogové kartely.
Dnes pokračujeme povídáním o československém exilu, tentokrát se zaměřením na poslední desetiletí studené války. Začalo nicméně stejně neklidně jako ty předchozí.
Nový rok je tu a s ním další várka dobrodružství našich krajanů ve světě. Možná vůbec největší vlna odchodů za hranice následovala po okupaci v osmašedesátém roce.
Celý uplynulý rok jsem čtenářům představoval zajímavé příběhy Čechů po celém světě. Kromě Antarktidy jsme navštívili všechny kontinenty, zastavili se u politiků, umělců, vědců, sportovců i úspěšných byznysmenů. Projeli jsme města, regiony i státy, kde Češi zanechali nesmazatelnou stopu.
Při nedávné přednáškové cestě do Norska jsem se rozhodl blíže podívat také na historii našich krajanů v této severské zemi, plné dechberoucích přírodních krás.
Po různých exotických zastávkách se v rámci našeho seriálu dnes pro změnu zastavíme v srdci Evropy, nikoliv však v geografickém, ale politickém slova smyslu.
Francouzské zámořské území v Tichém oceánu, kde se vzduchem line vůně kurkumy, zázvoru a kokosů, o něco menší než Morava, vzdálené dva tisíce mil od břehů Austrálie. To je Nová Kaledonie.
O tom, jak konkrétní Češi ve světě významně ovlivnili různé obory lidské činnosti, už jsme psali mnohokrát. Dnešní příběh pojednává o další zajímavé osobnosti, která přinesla kulturu na ospalý Nový Zéland a naučila tamní obyvatele milovat vážnou hudbu, divadlo a především operu.
Naši uprchlíci po únoru 1948 skončili v mnoha různých koutech světa. Situace v západní Evropě koncem 40. let se totiž nesla ve znamení vysoké nezaměstnanosti, hospodářské krize a odmítavé nálady ve společnosti vůči příchozím z východu.
Při našem putování po zemích a regionech, kde se v minulosti naši krajané usazovali ve větších počtech, by rozhodně neměla chybět zastávka v Izraeli. Kontakty se Svatou zemí se pochopitelně dají dohledat hluboko v minulosti, my se ovšem zaměříme pouze na uplynulých sto let.
Opět se po čase zastavíme v Austrálii, konkrétně ve svazovém státě Jižní Austrálie, který lze s rozlohou přesahující milion kilometrů čtverečních rozpůlit na geograficky dvě naprosto rozdílné oblasti. Suchý a pustý sever zabírá více jak tři čtvrtiny státu a značnou část pokrývají pouště a nehostinné pláně.
Před pětatřiceti lety zemřela v Ottawě žena, která se pravidelně umisťovala na předních místech žebříčku nejvlivnějších Kanaďanek a její podobizna se málem dostala na nové bankovky. Z jakého důvodu?
Ukázkový úvodní text článku
Při exkurzi po českých stopách v zahraničí bychom neměli zapomínat na duchovní různých denominací a řádů, působící i v těch nejodlehlejších koutech světa.
Celoživotní bojovník za demokracii a novinářský bard Josef Pejskar strávil většinu svého exilového života v Mnichově. Osud mu přichystal nejednu těžkou výzvu, on vše dokázal překonat i díky své celoživotní vášni a profesi, novinařině.
Letos na jaře se vzpomínalo na 80. výročí konce druhé světové války, kdy padl nacismus, území republiky bylo osvobozeno a mnoho lidí se mohlo vrátit z exilu, v němž trávili svízelné válečné roky. Když se ovšem přesuneme o dalších pět let do minulosti, tedy do léta 1940, situace vypadala zcela opačně.
Před pár dny jsme si připomněli upálení Mistra Jana Husa v Kostnici. K této tragické události, která zanechala hluboký otisk v našich dějinách, se vraceli také krajané všude ve světě.
Jarkovská 5, 153 00 Praha 5
(+420) 603 242 494
i60@i60.cz
