Rok s rokem se sešel. Zas uložené brambory a cibule ve sklepě. Blažený pocit. A zima může začít! Okamžitá ochutnávka ještě tentýž den. Výborné. Září, přelom léta a podzimu, sklizeň brambor nabírá na tempu. Ržání koní se ztrácí. Na obzoru stoupá dým k nebi s vůní pečených brambor a mládí.
Moje děti ještě tu báječnou vůni a chuť znají. Má vnoučata o ní nemají ani zdání. Kde vzít materiál a nedopustit se polního pychu? Jak to, že v Kauflandu vedle brambor neleží pytlíky s natí a možná rovnou i s přibalenými sirkami?
Je to jen padesát slov stručných a hezky napsaných.A ve mně to vyvolalo vzpomínku na dětství,kdy jsme na poli opékali brambory.Z ohýnku vycházel kouř a brambory jsme vyhrabovali z popela,černé,neslané,ale tu chuť si připomínám ještě dnes a ty černé pusy a ruce také.