Ilustrační foto: passions-trapped.xanga.com
Odešla vášeň, dychtivá, ryzí doteky, polibky, už jsou nám cizí. Odešla touha, z řeky je strouha, poslední obláček lásky už mizí.
Odchází síla, zbývá jen snění, výkřiky z rozkoše, vše v zapomnění. Odchází víra, strach z netopýra, který nám nad hlavou kroužil, už není.
Hodnocení článku:
0 hodnocení
SDÍLET
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte
přihlásit
Olga Štolbová
25.11.2012 07:59
Jano,verše opravdu hezké,ale chybí mi tam ještě ten život,
který je před námi.Radost,kterou si musíme sami dělat,
snění je moc málo.
Jiří Libánský
22.10.2012 22:21
Hezké, dobře napsané. Pocitovka bez jasného začátku a konce. Odkudsi přichází, něco nám sdělí a zase kamsi mizí. Další, co také odchází s navozenou situací, je ponecháno na fantazii čtenáře podle vlastních, podobných prožitků. Rýmy ve správné rytmice dobře sedí.
Zuzana Pivcová
20.10.2012 18:22
Je to napsané velmi hezky básnicky. Ale niterně se k tomu moc nehlásím.
Jitka Chodorová
19.10.2012 22:17
Jano,jako by jste mi mluvila z duše,báseň je výkřik poněkud smutné,ale pravdivé současnosti,moc pěkné.
Jitka Chodorová
19.10.2012 22:17
Jano,jako by jste mi mluvila z duše,báseň je výkřik poněkud smutné,ale pravdivé současnosti,moc pěkné.
Nina Šachová
19.10.2012 15:23
Krásně zpracované téma. Četla jsem tuhle básničku třikrát a jako by vycházela přímo ze mně. Nádherné.
Marie Bartošová
19.10.2012 14:26
Ale bylo by fajn to zažít zas, že? Báseň bolavá jako jizva...