Vážení íčkaři,
mám rozepsanou úvahu o současné a minulé době. Právě v této koronavirové době jsem se chtěla trochu ohlédnout za minulostí a hlavně, kam až došlo a jak bylo zneužito heslo sametové revoluce „pravda a láska zvítězí“.
O víkendu mi přišel mail a já se rozhodla se s vámi o něj podělit, protože je tak výstižný, krátký a daleko předčil významově a obsahově moji úvahu.
S jeho myšlenkami se zcela ztotožňuji a proto vám ho přináším.
Citace:
KORONAVIRUS V NÁS
ivan kruis
Neblahou dobu žijeme.
Přijímám celou záležitost a její průběh jako trest za zpupnost a namyšlenost člověka.
Ano, historie nás učí, že morové rány a epidemie byly trestem za odvrácení se od víry v dobro, pravdu i lásku, pošpinění čistoty smyslu života a v neposlední řadě za pyšnost a nadřazenost mezi sebou. Války hrozné, každá vedená prostředky drastickými a úměrnými stupni civilizace, dopadaly na lid obyčejný, prostý, skromný a čistý se svou ničivou silou, aby nenávratně rozvrátily osudy jednotlivců, rodin i celých národů.
Opravdu i při jen letmém listování časem, od zrození lidstva do dnešních už nešťastných dnů pro celou planetu, nenajdeme jedinou generaci, jež by celý život prožila v radosti a míru, bez tragédií, válek a pandémií... Jen někdy a zcela výjimečně se odehrávaly pouze místní tragédie, boje a epidemie.
Zpravidla ale byly jen ohláškami něčeho většího, drtivějšího. - Vezměme si jako příklad uplynulé XX. století. Po dvou po sobě rychle jdoucích světových válkách v jeho první polovině, následovalo období relativního klidu. Jen přelom padesátých let v léta šedesátá přinesl krizi, v níž lidé stáli na pokraji jaderné katastrofy. Následujících dvacet let skrývalo touhu po co nejcelistvějším vyzbrojení zemí na obou stranách Železné opony. Ostatní svět se zmítal v regionálních a místních potyčkách. - Rozvolnění životních hodnot, touha po majetku a jeho reprezentaci zcela potlačily morální a etická pravidla obtížně rozvíjené a udržované po staletí i v dobách nejrůznějších porob, okupací a nadvlád, které měly základ v uspořádání světa minulého i po zmíněných válkách.
Dobu moderny v minulém století střídaly s různým úspěchem umělecké i politické -ismy. Úsilí o "nového člověka" sekularizovalo společnost i celé národy. Od té doby mizely ostrůvky ještě dochovaných tradic, strany a fronty byly podřízeny jen jedné: té správné. Na úbytě chcípaly morálka, etika, estetika, filosofie a především svoboda - to nejvlastnější člověku se všemi jejími projevy: svoboda slova, svoboda pohybu, svoboda shromažďování, svoboda projevu. Ty nahradila úspěšně cenzura, kádrování, lhaní.
Rozmohlo se povýšenectví, hierarchii hodnot řídily funkce a posty, vzdělání trpělo pod knutou ideologií. Přetvářka, prospěchářství, oportunismus, fanatismus a podlézačství se staly nejen běžnými jevy, ale i cíli celého veškerenstva. Fízlování, udavačství, pomluvy, pronásledování a zavírání do kriminálů na nucené práce, vydírání jednotlivců i celých rodin se staly úspěšnými a oslavovanými nástroji všedního dne. Hrdost národního i osobního ducha nahradilo patolízalství a podržtaškismus. Vítězili mladí bezskrupulózní jedinci, neštítící se v honbě za kariérou žádné sviňárny. Pojmy jako důstojnost, úcta i uctivost byly vyprázdněny a nahradila je faleš, přetvářka a obojakost. Věrnost, charakterní principialita a nesmlouvavost zmizely pod útoky bezpáteřnictví a licoměrnosti. Dojetí a pohnutí se stalo opovrhovaným sentimentálním přežitkem a dalo by se pokračovat dál a dál.
Navzdory všem těmto zkušenostem, jimiž jsme prošli jako jednotlivci, rodiny i národy, jsme se v listopadu 1989 a několik let poté až naivně dětsky domnívali, že zazvoněním klíčů a s prsty do vstřícného véčka se vše promění jaksi samozřejmě a samo. - Nikolivěk. - Až na několik osobních a kolektivních křivd k "navrácení věcí...lidu" se nestalo téměř nic. Velkohubost, primitivismus, nedovzdělání či jiný rychlý kvas spolu s řadou ostatních reliktů padlé doby našly ochotné pokračovatele.
Toužebně očekávané skutečnosti jako naděje, víra, pravda a láska spolu s demokracií berou za své, a přesto se ještě dnes někdo diví, proč a odkud se koronavirus u nás vzal?
"Pravda je jen to, co je ku prospěchu všech!" - Jan Hus
Konec citace.
Věřím, že alespoň z části vás výše napsaná slova oslovila. Já si uvědomila, kolik v sobě mají pravdy, a jen mohu souhlasit s citátem mistra Jana Husa, jenž je závěrem zamyšlení....
Pošlete odkaz na tento článek
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám. Sedím v kanceláři správy sociálního zabezpečení a poslouchám z telefonu…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký prsa nenadělila, a já tím pádem zřejmě přišla o mnohé milostné příležitosti.
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové předpovídali velké deště, ale netušili jsme, že to bude opět apokalypsa. Před…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na pomoc lidem postiženým povodněmi, rozzlobily se. Syn řekl, že bych neměl…
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha.…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i opečovávané - o těch zanedbávaných nemluvě - součástky našeho organismu,…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři stoly sražené čelem k sobě. Dorazila jsem první, pojedla snídani a…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do zaměstnání dávno nedocházím, ženu mám tolerantní, a tak mě rozhodí jen…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o covidu, tak aniž bych chtěla jakkoli zlehčovat situaci, vynořila se mi z…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou vše dědili. Těmito slovy zdůvodnil manžel nápad, že majetek přepíšeme na…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku francouzského spisovatele Marcela Prousta. Následující jeho otázku jsem si už kdysi…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy se totiž předhánějí, která je zorganizuje lépe. K dokonalosti jim sloužím…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině vyžaduje provedení na dentální chirurgii. Následovalo objednání se, nějaký…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem vstoupila koncem studia na gymnáziu. Otázka, co dál, byla nabíledni. Nebyla…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v malebném údolí - to jsou Repechy u Protivanova. A já se s ní seznámila už v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora, navštěvuje nejrůznější akce a kurzy, my jsme se s manželem z velkoměsta…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Kvíz i60 - 18. týden
Tento týden si budete moci prostřednictvím kvízu zavzpomínat na nejslavnější české zpěvačky a…
- Foto dne