Trochu jiné prázdniny
Ilustrační foto: Pixabay

První kolo, dobrodružství na moři, láska na chmelu anebo…

Byla jsem ve druhém ročníku na Akademii a snažila si udržet 350 korun prospěchového stipendia, k čemuž mi chyběla poslední zkouška u obávaného guru českého filmu A. M. Brousila.

Jenže mi odjel, zahalen do pověstné bílé šály, reprezentovat českou kinematografii na světových festivalových kolbištích.

Prázdná kolonka v indexu mě v parném létě zneklidňovala víc než tramvaje přecpané spartakiádními cvičenci.

Párkrát jsem se v tom vedřisku sesula a přivolávala svůj den D.

Poučena zkušenějšími jsem se pustila do velkého úklidu. Zabralo.

Před půlnocí jsme jeli embéčkem do porodnice.

Janovi doporučili, aby se přišel zeptat druhý den.

Podařilo se mu sehnat kytici dvaceti rudých růží s jednou bělostnou uprostřed. Ta jediná mi zbyla po rozdání sestrám, asistentkám a uklízečkám.

Jan byl ovšem navíc vybaven kvalitní whisky.

Několik hodin posedával na chodbě a pak uslyšel křik novorozeněte.

Když mu kyprá sestřička přišla ukázat svraštělý uzlíček, drtil ji v objetí tak vášnivě, až se rozvzlykala.

Jan potom vstoupil do bílých dveří a dojatě líbal každou osobu bíle oděnou. Doktor Ferenc, který byl hlavním režisérem porodu, se ubránil. Pomohl Janovi odnést flašku, a protože již měl po službě, tak mu pomohl i s obsahem.

Můj muž pak vyšel do rozžhaveného letního odpoledne a pod Vyšehradem si stopl tramvaj.

Cestujícím oznámil, že má syna a šel to oznámit i mým rodičům. Ti to poznali hned, když místo odemykání branky lezl přes plot.

Na zářijovou zkoušku jsem se dostavila s kočárkem, který mi spolužáci v Lažanském paláci vynesli do třetího patra.

Nesmlouvavý pan profesor zavadil pohledem o nezvyklý předmět, ale nežádal vysvětlení. Vedli jsme dialog o neorealismu a stipendium zůstalo zachováno.

Zachováno zůstalo i synkovo privilegium vyskytovat se opakovaně na akademické půdě.

V předvečer nového školního roku mu přeji, stejně jako ostatním pedagogům, vnímavé a bystré žáky.

A také osvědčenou formu vzdělávání tváří v tvář, kterou nemůže nahradit sebedokonalejší obrazovka.

Prázdniny stačí dva měsíce. I tak jsou neopakovatelné

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
15 komentářů
Rostislav Mraček
Jedinečné!
Anna Čípová
Danielo, obdivuji, že jsi zvládla během studií vychovávat dvě děti. To muselo být hodně náročné. Článek výborně napsaný.
František Matoušek
Skvěle napsané a navíc s humorem. To mám rád.
Alena Velková
Super :-)
Martina Růžičková
Vskutku nezapomenutelné zážitky a velmi vtipně popsané. :-)
Irena Mertová
Hezké vzpomínky :-)
Daniela Řeřichová
Moc děkuji za milé vzkazy a porozumění. Ještě doplním, že pro diplom jsem si šla s chlapečkem i holčičkou.
Marie Faldynová
Tak to se opravdu nedá zapomenout! Díky za to, že jste se rozdělila o vzpomínky!
Blanka Lazarová
To se fakt nezapomene. A myslím i to studium se všude přítomným kočárkem.
Eliška Murasová
Danielo, krásné prázdniny s darem na celý život ...
Zuzana Pivcová
To je krásná vzpomínka a na novopečeného tátu bych se vůbec nezlobila. :-D
Jindra Hubačová
Danielo , díky !
Jitka Hašková
Opravdu nezapomenutelné, krásně napsané..
Alena Vávrová
Tak to nemá chybu! :-))
Naděžda Špásová
Danielo, to je opravdu nezapomenutelné a moc hezky napsané. :-)

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?