Ilustrační foto: Ingimage
Dítě křičí:
„Ať to fičí!
Ještě, ještě,
starší buď!“
Starý muž
řekne: „Už?!“
Čas jak kleště
svírá hruď.
Co my na to?
Nevídáno.
Máš se krásně,
tak vykroč rázně,
vzduch si naber, vypni prsa
ať si tahle děcka drzá
nemyslí, že končíme.
Ať si kolo štěstí vrzá,
ať třeba ukápne slza,
copak my už balíme?
Hodnocení článku:
12 hodnocení
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte
přihlásit
Jana Jurečková
20.7.2022 19:10
Moc hezké, hlavně žít přítomností. Kéž by se roky daly zastavit. V sobotu jsem si troufla na rozhlednu, která má 200 schodů, zapomněla jsem, že mi není 20. Už nikdy více.
Pěkně jsi to shrnul, Oldřichu. Tak to já si připouštím, že to tu jednou "zabalím". Odložím své staré tělo a jen s plným vědomím zase jinam vyrazím.
Jan Zelenka
19.7.2022 09:39
Pěkné, Oldřichu. Léta utíkají, ale my pořád jdeme! To je hlavní.
Dalibor Polanský
19.7.2022 09:10
Konce si nepřipouštíme, dále vpřed kráčíme .(●'◡'●)
Anna Sýkorová
