Zamyšlení nad náladou

Nálada je citový, emocionální a afektivní stav mysli člověka, trvající určitou dobu. Také rozpoložení. V širším smyslu jsou synonyma nálady „atmosféra, ráz, ovzduší, prostředí, stav“.

Nálada je jakési naše „duševní počasí“, které se vyvíjí z povahy naší osobnosti a z určitého sledu prožitých zážitků či situací, které nás (často na nevědomé úrovni) ovlivňují. Do značné míry souvisí s naším temperamentem, ale také se váže na náš věk nebo i minulou zkušenost. Vznik nálady ovlivňuje více faktorů, např. vlivy fyzikální, klimatické, působení alkoholu a jiných chemických látek, metabolické procesy, somatické a psychické činitele. Nálada obvykle nemusí mít konkrétní zacílení či předmět. U pozitivní nálady je snadné určit příčinu, jsme si vědomi, z čeho máme dobrou náladu. Naopak negativní nálada se často objeví bez zjevné příčiny, nebo působí více příčin najednou. Někdy ani sami nevíme, proč máme špatnou náladu, proč jsme nostalgičtí, rozmrzelí nebo posmutnělí. Náladový člověk je nevyzpytatelný, vrtošivý, rozmarný.

Přechod z jedné nálady do druhé bývá obvykle pozvolný a plynulý. Při náhlé změně emocí mluvíme o podrážděnosti nebo afektu. Při poruchách nálad bývá časté, že prožívané nálady obvykle neodpovídají situaci; když bychom měli být veselí (protože se nám něco podařilo, měli jsme hezký zážitek apod.), paradoxně zažíváme depresivní pocity, a naopak, v tíživých situacích, kdy naše okolí truchlí, my z nějakého důvodu místo smutku máme chuť spíše se veselit, smát se, či jiným způsobem projevit navenek pozitivní emoce, energii.

Změny nálad jsou přirozené. Častá změna nálady může být v mnoha případech nezaviněná, neboť se odvíjí od dalších faktorů, na které nemáme prakticky žádný vliv. Jsou to především: kvantita a kvalita spánku, hlad, bolest nebo nemoc, zima nebo teplo, počasí, kvalita sociálních vazeb. Nedostatek spánku ovlivňuje řadu psychických procesů jako jsou pozornost, myšlení, paměť, učení, také emoce. Způsobuje rovněž zvýšenou vzrušivost, úzkost a hněv a snižuje schopnost zvládání stresu. Lidé trpící chronickou nespavostí jsou také náchylnější k depresím.

Mezi nejvýznamnější poruchy nálad patří manická epizoda, depresivní porucha a bipolární afektivní porucha.

Manická epizoda se projevuje zvýšenou náladou až vzrušením po dobu delší než týden, rychlým myšlením, zvýšeným sebevědomím, velikášstvím a ztrátou sociálních zábran s důsledkem riskantního jednání.

K základním příznakům depresivní poruchy patří smutek, pesimismus, neschopnost se z čehokoliv radovat nebo se na cokoliv těšit, pocity viny, vtíravé myšlenky, snížené sebehodnocení, ztráta chuti k jídlu, ztráta libida, poruchy spánku.

Bipolární afektivní porucha se projevuje střídáním epizod manických, depresivních nebo smíšených; deprese převažuje, nemocní stráví třikrát delší čas v depresi než v mánii.

Nálada může mít velké množství podob. Může být například báječná, bezstarostná, blbá, bojovná, dobrá, euforická, chmurná, kolísavá, lítostivá, melancholická, náramná, nepřátelská, nesnesitelná, neveselá, nostalgická, optimistická, plačtivá, pohřební, pochmurná, ponurá, popudlivá, povznesená, proměnlivá, předvánoční, příjemná, radostná, rozmarná, rozmrzelá, rozverná, růžová, sdílná, skleslá, skvělá, slavnostní, smuteční, smutná, stísněná, špatná, truchlivá, zádumčivá.

Řeknu-li, že nemám náladu, znamená to, že mám náladu špatnou. Zatímco „mám náladu“ samotné neříkáme. Doplníme, na co. „Mám náladu jít na procházku.“ V množném čísle se vyskytuje zřídka. Např. „Má zase ty svoje nálady.“

Běžné věty:

Být bez nálady.

Být v náladě.

Být ve skvělé náladě.

Dostat se do nálady.

Mít dobrou náladu.

Mít náladu pod psa.

Nakazit své okolí dobrou náladou.

Nálada klesla na bod mrazu.

Na to mám tak akorát náladu.

Nálada ochabuje.

Není v náladě.