Zákeřná „skříňová“ bakterie odolává antibiotikům a může i zabíjet

Ekzémy, ječná zrna, ale i zápaly plic, záněty střev a poškození životně důležitých orgánů. Zlatý stafylokok dokáže člověka v krajním případě i zabít, a jeho zvláště zákeřná forma MRSA navíc silně odolává antibiotikům.

Přenáší se přes kůži, ulpívá na oblečení, a doslova líheň mívá v běžné šatní skříni. Čeští vědci vyvinuli probiotika, která „zlaťáka“ likvidují.

Stafylokoky jsou bakterie, běžně se vyskytující na kůži i sliznicích. Zdravému člověku obvykle neublíží, oslabenému jedinci však dokážou pořádně zatopit, v nejhorších případech ho dokonce ohrozí na životě. Tzv. zlatý stafylokok (Staphylococcus aureus) může v těle způsobit infekční hnisavé procesy, a to na kůži, sliznicích i vnitřních orgánech. Dokáže spustit sepsi (lidově otravu krve), v závažných případech může trvale poškodit srdce, ledviny, játra, střeva i mozek. Přenáší se často přes kůži, a to nejen přímým dotykem, ale i nepřímo, pouhým kontaktem s předmětem, kterého se dotýkal přenašeč. Z

vlášť zákeřná forma zlatého stafylokoka je MRSA (meticilin-rezistentní nebo též multirezistentní Staphylococcus aureus), protože je vysoce odolná vůči antibiotikům. Paradoxně se vyskytuje zejména v nemocnicích, kde se může přenášet z pacienta na pacienta. Doslova „mikrobiální farmy“ zlatého MRSA jsou často v šatních skříních lidí trpících atopickou dermatitidou nebo ekzémy, kde tyto bakterie ulpívají na oblečení.

Čeští vědci se úspěšně pokoušejí nahradit málo účinnou antibiotickou léčbu probiotickou terapií. „Co nezvládnou antibiotika, může úspěšně řešit aplikace speciálních probiotik na kůži. Probiotika mohou produkovat antimikrobiální peptidy, které likvidují nebezpečné bakterie. Úžasné je, že zároveň neublíží přátelským bakteriím,“ vysvětluje mikrobiolog Petr Ryšávka, vedoucí výzkumu brněnské společnosti Fermatigo.

Místo krémů a gelů péče o mikrobiom

Tým brněnských vývojářů spolupracoval s Českou sbírkou mikroorganismů Masarykovy univerzity, která pomáhala testovat kmeny probiotik, které „zlaťáka“ likvidují. Ryšávka se svým týmem vyvinul první individualizovanou terapii kožního mikrobiomu. „Na začátku je stěr vzorku pokožky, následuje analýza kožního mikrobiomu, a po ní jeho cílená úprava s využitím specifických probiotických kultur,“ přibližuje Ryšávka. „Laboratoře Masarykovy univerzity testují stabilitu ochranných probiotických kultur v navržených formulacích. Zanalyzovány máme již stovky vzorků a výsledky jsou výborné. Bakterie po úpravě vykazují vysokou vitalitu, kdy vydrží živé více než dvanáct měsíců, což je skutečně revoluce.“

Je možné, že se v budoucnu péče o pokožku postupně odkloní od mazání krémů a gelů na kůži ke komplexnímu řešení, kdy bude cíleně kultivován a následně aplikován komplexní kožní mikrobiom.

Zákeřná „skříňová“ bakterie odolává antibiotikům a může i zabíjet

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Aktuální anketa

Kontakt

Více