Pouť do Skoků za "Panenkou Skákavou"

Panenko skákavá! Mladší generaci možná už toto rčení nic neříká. Nicméně generace naše, seniorská, se s ním s největší pravděpodobností setkávala a snad i dosud setkává.

Většinou toto zvolání nevěstilo nic moc dobrého a navazovalo na nějakou nepříjemnost událost. Panenko skákavá, na co jsi myslela? ptala se například maminka, když jsem nepřinesla jedničku z diktátu. Napadlo vás někdy zamyslet se nad tím, kde se toto rčení v našem slovníku vzalo? Možná vysvětlení jsou dokonce dvě, avšak nepředbíhejme.

Dnes už bývalou obec Skoky najdeme v okrese Karlovy Vary. Zdejší tradice vznikla v roce 1717, kdy zdejší sedlák Adam Lienert postavil malou kapli a umístil do ní obraz Panny Marie Pomocné malíře Johanna Wolfganga Richtra z Toužimi - kopii zázračného obrazu Panny Marie Pomocné z německého Pasova. Na místě kaple byl v 1. polovině 18. století postaven barokní kostel Navštívení Panny Marie. Místo se proslavilo množstvím zázračných uzdravení. V době největší slávy poutního místa sem přicházelo kolem 40 tisíc poutníků ročně. Kostel je vystavěný na kamenné terase ve svahu nad Žluticemi a z údolí sem nahoru vedla cesta. Tradice poutí byla přerušena za vlády Josefa II. a oživila se počátkem 20. století. V roce 1900 měly Skoky 27 domů se 144 obyvateli. Odsun německého obyvatelstva po roce 1945 znamenal postupný úpadek obce. Opuštěné domy se už nepodařilo plně dosídlit a začalo postupné chátrání a došlo i na rabování. V roce 1961 tu žilo posledních 16 obyvatel. Výstavbou vodárenské nádrže Žlutice dole v údolí koncem šedesátých let let došlo ke zrušení příjezdové cesty od Žlutic a obec zůstala přístupná pouze cestou mezi pastvinami od Polomu, kde úzká silnice končí. Zbytek vesnice, až na kostel, bývalý hostinec a jednu stodolu byl srovnán se zemí. Poslední obyvatelka Skoků Marie Holešová zde úplně sama dožila v roce 1982.

Opuštěný kostel chátral a jeho umístění na odlehlém místě se po roce 1990 hodilo zlodějům. V roce 2006 dva takoví rozřezali měděné plechy na báních kostelních věží a dolů shodili i dvě zlaté hvězdy, které báně zdobily. Zásahem osudu kromě měděných plechů se z věže zřítil i jeden z lupičů a díky tomu se je podařilo dopadnout. Naštěstí některé vybavení kostela včetně slavného obrazu Panny Marie bylo zachráněno a je uloženo v Klášteře premonstrátů v nedaleké Teplé.

Kostel patří Kanonii premonstrátů Teplá a z Teplé sem vede naučná stezka. Každoročně začátkem července se koná pouť z Teplé do Skoků. O kostel pečuje spolek Pod střechou ze Žlutic a v sezóně tu přes den najdete dobrovolníky, kteří kostel otvírají, pečují o jeho okolí i vás ochotně provedou a zodpoví vaše otázky.

Je na čase vrátit se na začátek a objasnit si vznik rčení Panenko Skákavá. Vysvětlení se nabízejí dvě. Prostší je odvozeno od názvu vsi Skoky - Panna Marie ze Skoků, tedy skokovská, zkomoleně lidově skákavá.

Zajímavější je druhá verze - obraz byl v kostele umístěn před oltářem ve zvláštním závěsu pod dřevěným vyřezávaným baldachýnem. Při mši byl po kolejničkách vytažen blíž k lidem a pak ho ministranti stáhli na stěnu, kde k němu poutníci přistupovali po dřevěném schodišti. Jak se obraz pohyboval, mohlo občas při této manipulaci docházet k „poskakování“ obrazu a rčení Panenko Skákavá bylo na světě.

Záleží na vás, kterou verzi si vyberete. Mně se víc líbí ta druhá, zvláště když jsem toto odlehlé a tak trochu tajemné místo navštívila už potřetí a viděla autentické prostředí, ve kterém se zázračný obraz léta nacházel. Dnes je tu jeho kopie a v kostele je dodnes i zbytek onoho dřevěného baldachýnu, pod nímž obraz spočíval.

Na toto bezesporu zajímavé místo se autem dostanete po karlovarské E 48 a nedaleko Bochova odbočíte na Údrč a Polom. Čím dál užší asfaltka za Polomem končí a dál vede cesta, mezi pastvinami, lemovaná mladou alejí. Romantičtější je z Údrče dojít do Skoků asi 2,5 km pěšky, je však i možné po poněkud hrbolaté cestě autem za Panenkou Skákavou doskákat až ke kostelu. Ověřeno vlastním autem.

Původní, krásně něžný obraz si můžete, stejně jako já, prohlédnout v klášteře v Teplé.