Nepodceňujte přetrvávající průjem po dovolené. Jděte na testy!

Některé průjmy se mohou objevit v průběhu několika hodin od infekce a mohou samy odeznít. Pokud však přetrvávají i po návratu z dovolené, nepodceňujte je.

Především pokud se přidá dlouhodobé zvracení, vysoká horečka, krvavá stolice, neustupující bolest břicha či konečníku nebo těžká dehydratace.

Zdrojem průjmu mohou být viry, bakterie, parazité nebo toxiny. Častý je přenos z osoby na osobu z kontaminovaného povrchu, ale nejčastější přenos bývá kontaminovanou potravou a vodou. Parazitární choroby jsou méně častou příčinou cestovatelského průjmu. Oproti bakteriální infekci se vyznačují spíše pozvolným nástupem a vleklým průběhem. Po návratu z dovolené mohou průjmy trvat i několik měsíců. Ohroženi jsou především cestovatelé navštěvující země s nízkým hygienickým standardem a horkým podnebím, uvádí informační portál www.labtestsonline.cz

Vyšetření stolice na prvním místě

„Především navštivte lékaře, který zhodnotí možné příčiny a potřebné vyšetření doporučí. Pokud jste byli v rizikových destinacích, je důležité provést výtěr z konečníku na bakteriologické vyšetření. Vyšetření stolice na parazity, případně sérologické vyšetření na parazity a mikroskopické vyšetření stolice na parazity event. jejich vajíčka,“ vysvětluje prof. MUDr. Jaroslav Racek DrSc z Ústavu lékařské chemie a biochemie v Plzni.

Další vyšetření může být provedeno společně nebo následně s vyšetřením stolice. Některá z nich zahrnují:

. Krevní obraz – někdy se vyžaduje ke zjištění zvýšeného počtu bílých krvinek jako známky bakteriální infekce.

. Kultivace krve – někdy se vyžaduje k detekci bakteriální infekce, která se rozšířila do krve (septikémie).

. Vyšetření protilátek z krve proti určitým bakteriím nebo původci hepatitidy A – někdy je vyžádáno k potvrzení diagnózy.

. Speciální barvicí testy mohou být vyžádány k identifikaci určitého parazita ve vzorku stolice.

Na co se vás lékař bude ptát

I u lékaře platí, že kdo je připraven, není překvapen. Aby lékař mohl zhodnotit váš zdravotní stav, musí mít nejdříve dostatek informací. Pokud k němu tedy zamíříte, zamyslete se nad následujícími otázkami, protože každý detail může hrát velkou roli.

Datum odjezdu a příjezdu; navštívené země, včetně pouhého zastavení při cestě; místa pobytu; klimatické poměry; expozice poraněním od hmyzu, pavouků, plazů, savců; styk se zvířaty, včetně pokousání a olízání; styk s nemocnými lidmi; nechráněný pohlavní styk a partneři; druhy konzumovaných jídel a nápojů, kdy a jak byly připravovány; očkovací anamnéza; způsob cestování; vybavení léky na cestu; poranění nebo onemocnění (místo léčení, injekce, odběr krve, transfuze krve, případná operace, sterilita nástrojů a použitého materiálu); data vzniku jednotlivých příznaků a jejich posloupnost.

Pacienti, kteří se vrátí z cesty s akutním nebo chronickým onemocněním, by měli vyhledat svého lékaře, který v případě potřeby doporučí konzultaci u specialisty na infekční lékařství anebo tropickou medicínu. Navíc člověk s infekčním průjmem může nakazit další osoby, přenos se uskutečňuje zejména nemytýma rukama. Proto jsou vyšetření a následná léčba velmi důležité.

Podrobné informace o vyšetření na neziskovém projektu: www.labtestsonline.cz

Statistiky hlášených infekcích: https://szu.cz/publikace-szu/data/infekce-v-cr/rok-2024/

Cestovní medicína: https://szu.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/cestovni-medicina/