Lékařský posudek od stolu aneb proč jsem nebyl pozván k posouzení svého zdravotního stavu?

Práce posudkových lékařů je nejen v poslední době často propíraným tématem. Davy nespokojených lidí, kteří nedosáhnou na stupeň invalidního důchodu nebo příspěvku na péči, jaký by si představovali, by k němu jistě řekli svoje. Jak ale práce posudkářů vypadá? A jak je možné, že si nemocného nepředvolají osobně?

Stovky lékařů na statisíce žádostí

Posudkových lékařů je nedostatek. To je bohužel realita a také důvod, proč je nemožné, aby si posudkoví lékaři zvali na vlastní vyšetření každého žadatele osobně. Žadatelů o invalidní důchod, příspěvek na péči nebo dávky pro osoby se zdravotním postižením (příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku) jsou ročně statisíce, zatímco lékařů věnujících se posudkové službě jsou sotva nízké stovky. Navíc stárnou. „Věkový průměr lékařů posudkové služby je kolem 66 let a mladých nepřibývá. Jedná se o velmi náročnou disciplínu zahrnující hluboké medicínské znalosti a zároveň znalost příslušných právních předpisů. O tento obor není bohužel mezi mladými lékaři dlouhodobě zájem,“ vysvětluje situaci Iva Merhautová, vrchní ředitelka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek MPSV. Kvůli obrovskému nepoměru mezi počtem lékařů a nemocných žádajících o dávky docházelo také ke zpožďování rozhodnutí. Proto byli do procesu od roku 2023 nově zapojeni i odborní nelékařští pracovníci, kteří lékařům pomáhají s přípravou posudků. Jsou to lidé jako zdravotní sestry, záchranáři apod. Od září příštího roku by měli na základě úpravy zákona tito lidé získat kompetence k samostatnému rozhodování.

Lékaři při posuzování zdravotního stavu vycházejí z nálezů specialistů

Práce posudkových lékařů vychází ze zákonem daných posudkových kritérií. Na jejich základě lékař stanovuje stupeň závislosti žadatele. Ty jsou celkem čtyři a je potřeba se do nich „napasovat“, i když každá žádost je individuální. Je to stejný problém jako ve škole, kdy každý žák je jiný, ale známek je jen pět. Posudkář tedy shromáždí veškeré nálezy, zprávy od ošetřujících lékařů a záznam o sociálním šetření provedeném sociálním pracovníkem v přirozeném sociálním prostředí a na jejich základě vydá posudek ve věci příspěvku na péči. Jedná se o příspěvek pro lidi dlouhodobě zdravotně znevýhodněné, proto je víc než důležité, aby lidé chodili na pravidelné kontroly a vyšetření ke svým lékařům. Je to nejlepší způsob, jak získat posudek nejvíce odpovídající stavu žadatele. Posudkoví lékaři tedy rozhodují podle podkladové dokumentace. Klienty si osobně volají až v případě nejasností nebo rozporů v dokumentaci. Ani při nejlepší vůli lékařů se však rozhodování neobejde bez občasného nedorozumění. Proto mají žadatelé v případě nesouhlasu s rozhodnutím právo požádat o přezkum posudkovou komisi.

Čekací lhůty se výrazně zkrátí, v některých případech až na 15 dnů

Závěrem si to shrňme. Posudkových lékařů je v České republice bohužel velmi málo a aby mohli posuzovat správně a rychle, je nezbytné, aby dostali kvalitní podkladovou dokumentaci žadatele. Proto je důležité nezapomínat na vyšetření a kontroly u ošetřujících lékařů. Také je dobré si uvědomit, že posudkáři nestanovují diagnózu, ale „pouze“ vyhodnocují její funkční dopady, proto osobní návštěva není obvykle nutná (a vzhledem k množství žádostí na jednoho posudkáře je téměř nemožná). Pokud jde o lhůty pro přiznání dávky, od září 2025 má dojít k výraznému zlepšení, a to díky návrhu zákona Ministerstva práce a sociálních věcí. Čekání se zkrátí z více než 4 měsíců na 2-3 měsíce. Pro osoby v terminálním stádiu nemocí dokonce na 15 dnů. Ke zrychlení procesu dojde i díky digitalizaci. Žádosti o příspěvek na péči a dávky pro osoby se zdravotním postižením bude možné podat online.

Lékařský posudek od stolu aneb proč jsem nebyl pozván k posouzení svého zdravotního stavu?

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Aktuální anketa

Kontakt

Více