Testování serotoninu: Proč nepomůže odhalit příčiny deprese

Otázka zní, proč lidé potřebují znát svoji hodnotu serotoninu. Možná si myslí, že jsou nešťastní nebo v depresích, protože ho mají málo. Proč by se mu jinak říkalo elixír štěstí? Tato zjednodušená představa je může dovést k myšlence, že jim laboratorní test dá jednoznačnou odpověď.

Není to pravda. Měření serotoninu se provádí především v jiných případech, uvádí portál LabTestsOnline, a ty bývají velmi závažné.

Chemické procesy v mozku jsou daleko složitější a komplexnější, nelze je vysvětlit deficitem či přebytkem jedné látky. Jak říká Dr Michael Bloomfield: „Deprese má mnoho různých příznaků a nemyslím si, že jsem se setkal s vědci nebo psychiatry, kteří by si mysleli, že všechny příčiny deprese jsou způsobeny jednoduchou chemickou nerovnováhou serotoninu.“

Vztah mezi serotoninem a depresemi je velmi složitý a poslední studie z roku 2022 dokonce uvádí, že přímá souvislost neexistuje. Někteří odborníci poukazují i na to, že ani úloha serotoninu v mozku není zcela prozkoumána. Studie totiž zatím zkoumaly především celkovou hladinu serotoninu v těle, což nemusí být to hlavní, co ovlivňuje činnost mozku a konkrétně depresi.

Prof. MUDr. Jaroslav Racek z Ústavu klinické biochemie a hematologie v Plzni vysvětluje: „Změny hladiny serotoninu v mozku mohou být zodpovědné za některá neurologická onemocnění i změnu psychiky. Například antidepresiva, nazývaná selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, zvyšují hladinu serotoninu v mozku, v krvi se však hladina serotoninu nemění. Z toho je patrné, že nemá význam serotonin v krvi stanovovat ani při měření účinku antidepresiv. Účinek léku, který nastupuje pomalu, se musí hodnotit podle klinického stavu nemocného.“

Je tedy zřejmé, že se v běžné praxi, pokud přijde člověk ke svému lékaři, protože se necítí dobře, hladina serotoninu netestuje. Navíc byla nová technologie pro měření uvolňování serotoninu v živém lidském mozku vyvinuta teprve nedávno a výsledky prvních studií se teprve ověřují, jak uvádí Profesor David Nutt z Centra pro neuropsychofarmakologii v Londýně.

Serotonin při výskytu karcinoidního tumoru

Karcinoidní tumory jsou pomalu rostoucí útvary, které se mohou tvořit v zažívacím traktu, na slepém střevě a v plicích. Některé karcinoidní tumory produkují velké množství serotoninu, který vyvolává typické příznaky:

- rudnutí obličeje, krku a hrudníku,
- průjem, nevolnost, zvracení,
- dýchavičnost, kašel,
- náhle zrychlený tep.

„Významně zvýšená hladina serotoninu u pacientů s těmito příznaky poukazuje na možnost výskytu karcinoidního tumoru, ale nediagnostikuje ho. Obvykle se nestanovuje serotonin jako takový, ale jeho metabolit, kyselina 5-hydroxyindoloctová (5-HIAA), jejíž odpad močí se zvyšuje. Karcinoid se může projevit i zvýšenou koncentrací dalšího markeru, chromograninu A. Tato vyšetření však zdaleka nepatří mezi časné markery karcinoidu, spíše se užívají ke sledování průběhu onemocnění a hodnocení úspěšnosti léčby. Za účelem diagnostiky musí být provedena lokalizace tumoru a následná biopsie. Lékař musí proto objednat pacienta k lokalizaci tumoru pomocí zobrazovacích metod včetně metod izotopových,“ vysvětluje profesor Racek.

Co říct závěrem? Serotonin je produkován na základě potřeb nervového systému, především mozku, ale i speciálních buněk plic a zažívacího traktu. Pomáhá přenášet nervové impulsy a zužuje krevní cesty (cévy), ovlivňuje spánkový cyklus a náladu… Jak je vidět, serotonin má v našem organismu mnoho funkcí. Jeho změny v centrálním nervovém systému se – jak už bylo uvedeno výše – neodrazí ve změnách koncentrace v krvi. Stanovení serotoninu a jeho metabolitu 5-HIAA u karcinoidu má také omezený význam, nezachytí totiž časná stadia onemocnění. Proto není divu, že vám laboratoře stanovení serotoninu ani jako samoplátci nenabídnou.

Lenka Sládková

Zdroje:

https://www.labtestsonline.cz/
https://www.sciencemediacentre.org/expert-reaction-to-a-review-paper-on-the-serotonin-theory-of-depression/
https://www.nature.com/articles/s41380-022-01661-0