V roce 1951 se na jednom popíjecím mejdanu myslivců v Irsku chlapi pohádali, jestli je koroptev rychlejší než kulík zlatý. Byl mezi nimi i jistý sir Hugh Beaver, ředitel slavného pivovaru Guinness, a tomu se v hlavě zrodila bohulibá myšlenka…
Napadlo ho totiž vytvořit spolehlivý zpravodajský zdroj o všemožných rekordech v lidské činnosti a v přírodě. Aby se opilci v hospodách už nemuseli hádat o koroptvích a kulících, aby každý informací chtivý jedinec se mohl ukájet například faktem, že Helmut K. z Mnichova sežral na posezení dvěstě dvanáct švestkových knedlíků, že Mosambičan Kungulungu uskákal na jedné noze kilometr za tři minuty šest sekund, nebo že v zažívacím traktu třináctileté Karoliny Svenson za švédského Östersundu byla nalezena rekordní tasemnice dlouhá sedmnáct metrů devět centimetrů. Prostě aby získal paletu užitečných znalostí. A tak je od roku 1955 každoročně vydávána aktualizovaná Guinessova kniha rekordů, která si získala celosvětovou oblibu.
My dědkové z Vinohrad, Žižkova a Vršovic, co spolu chodíme na pivko, jezdíme na ryby a děláme mnoho dalších pozitivních činností, nejsme žádná ořezávátka. Jsme osobnosti, které rozhodně nepotřebují vědět, kdo je na světě nejlepší v dělání dřepů, kdo nejdál doplivne, který vačnatec má ve vaku největší teploučko, nebo kde postavili nejbaňatější vodárnu. Nezajímá nás Pakistánec, který si osmdesát let nestříhal nehet na palci levé nohy, ani Sarah Johnsonová z Kansas City, co za svůj život upletla šedesát tisíc párů fuseklí. My jsme totiž – jeden jako druhej – dostateční frajeři na to, abychom sami vytvářeli rekordy a výkony, nad nimiž svět užasne a sedne na zadek. Vemte si například hned tu bábu Johnsonovou. K čemu jsou jí ty hromady ponožek, když třeba náš kamarád Jarda se může pyšnit rekordem, že v jediném páru dokázal bez vyprání chodit dvacet devět dnů. A z toho ještě celej jeden víkend ho měl na sobě v rybářských holínkách.
Unikátních a pozoruhodných činů prostě může naše pospolitost velebných kmetů vykázat nespočet. Proto jsme se rozhodli, že právě teď, sedmdesát let po prvním vydání „Guinnessovky“, založíme knihu vlastní. Pojmenována je také po pivu, dohodli jsme se na Velkopopovickém Kozlovi, kteroužto značku máme docela v oblibě. Takže naše publikace nese roztomilý název „Kozlíkova kniha rekordů“ a její stránky dychtivě touží po zápisech.
Pár záznamů už máme. Třeba Ota uvedl pozoruhodný fakt, že od svých sedmnáci let, kdy začal kouřit, již tisícosmsetpadesátkrát slavnostně rituálně zatípl cigáro s tím, že to je jeho poslední. Tento údaj bude samozřejmě v každém dalším vydání „Kozlíkovky“ významně narůstat, neboť on s uvedeným zlozvykem končí permanentně při jakékoli příležitosti. Luboš zase do knihy vepsal svůj jednohrncový rekord. Od rozvodu v roce 1993 totiž k veškerému svému domácímu kuchtění používá výhradně jediný kastrůlek střední velikosti. Nikdy nic jiného. Má ten předmět velice rád, cituplně o něm vypráví: „Já si ho šetřím, zbytečně ho nemeju, abych si ho neodřel. Uplatňuju zásadu Třikrát vař, jednou mej!“ V knize už je také několik takzvaných rekordů vztahových. Například Miloš se ještě nikdy nesetkal se svou tchýní, aniž by to neskončilo hádkou. Martin zase pyšně deklaruje, že už devět let slibuje manželce prázdninový rodinný výlet na Karlštejn. „Příští rok bude desáté výročí, v srpnu na rybách na Lipně to perfektně oslavíme, kluci,“ říká radostně.
Registrujeme i rekordy z dětství a raného mládí – třeba ten, že Venca v osmi letech chodil do místní samoobsluhy u nich ve vsi krást šumáky a chytili ho až při třicáté šesté loupežné výpravě. „A mohl jsem být ještě úspěšnější, kdyby mě neprásknul spolužák Kadlec, protože jsem mu nepůjčil svůj tahák na písemku z matiky,“ vzpomíná.
Máme pochopitelně zachyceny i zářivé hrdinské výkony. Jak Milda po strhující bitvě vytáhl metrového sumce, jak Viktor po neméně úporném zápolení vyhrál čtyřikrát flekovanou mariášovou stovku se sedmou v červených, jak padesátikilový Láďa řekl metrákovému Mirkovi přímo do očí, že je vůl korunovanej. A ještě hodně dalších. Kam se na nás hrabou všichni ti žrouti knedlíků, štrikovačky fuseklí či nestřihači nehtů od Guinnesse. Proti Kozlíkovce je to vyloženě slabej čajíček!
Pošlete odkaz na tento článek
Kamarád Oskar se vytasil s dalším ze svých sdružovacích nápadů. Hodlá založit Klub vzájemných lichotníků. Tvrdí, že jednak je bez občasného…
Vědecké teorii relativity nerozumím, nicméně o tom, že spousta věcí v životě lidském je relativních a spousta absolutních, jsem přesvědčen.…
„Můj starej je pro běžnej život nepoužitelnej,“ hořekuje Lída. „Včera třeba odjel na kongres do Vídně, ale kdybych mu já nesbalila kufr,…
Vím stoprocentně, že na rozdíl od Jiříka z pohádky Zlatovláska jsem žádného kouzelného hada nesnědl, tak proč najednou rozumím tomu, co si…
„Koukejte, co jsem sehnal,“ vykřikuje Standa a s pohledem žhnoucím vášní vytahuje z batůžku umělohmotný parníček. „Jako harant jsem přesně…
Tak jsme se zase po čase pohádali. Štěkali jsme na sebe jako čoklové, mávali rukama, hulákali, až nás dokonce číšník pan Vincenc přišel…
Jsem člověk lenošivý. Hodiny proležím na gauči, civím na televizní obrazovku a nadávám na všechno, co se na ní objeví. Je tu ale jedna…
Štefan je klasický starý mládenec. Nikdy nebyl ženat ani zasnouben a nikdy ani delší čas nežil s nějakou dámou ve společné domácnosti. Měl…
Zjistili jsme, že kamarád Štěpán má vskutku prazvláštní hobby. Píše a odesílá nejrůznější poťapané vzkazy, průpovídky a sdělení neznámým…
„Prej jsem vypasenej jako jateční vepř. Vypadám prej jako bojler a když jdu, třese se mi pupek. To mi dneska řekla Bláža, když jsem požádal…
Z dětství si pamatuju na paní Horáčkovou. Patřila ke koloritu naší vesnice. Byla to totiž klasická baba bylinkářka. Hubená, nahrbená osoba…
Instalatér mi namontoval novou vodovodní baterii u vany. Poslouchám, jak říká „bylo to nutný, šéfe, s tou starou už byste měl jen potíže,“…
„Dědo, jaký to je bejt starej vypelichanej?“ To mě teda podržte, takovouhle otázku jsem od Žížalky nečekal! Jak na ni to čisté nevinné dítě…
Nechci to zakřiknout, ale teď už bych se konečně měl stát laureátem Metuzalémovy ceny. Myslím, že jsem jasným favoritem a komise, pokud má…
Luboš a Vladěna mají zlatou svatbu. Potkali se už na fakultě, ještě během studia se vzali a od té doby kráčí životem spolu. Obdivujeme to a…
Slyšel jsem recept, že když člověka bolí hlava, měl by se chvíli třískat kladívkem do palce a rychle na bolest hlavy zapomene. Téhle metodě…
Připadám si jako zpráskanej pes. Totálně jsem propadl z obou předmětů – jak z logického myšlení, tak z tvůrčí představivosti. Odborná…
„Týývole, je to borec, měl by mít na Václaváku sochu místo toho Venci!“ Výkřik mladíka s nápisem „No problem!“ na tričku mě zaujal. Doteď…
Luboš přišel na mariáš o dvacet minut pozdě a omlouval svůj neodpustitelný prohřešek tím, že ho zastavily dvě pohledné tazatelky…
Marcus Tullius Cicero byl slavný starořímský, politik a filosof. Doteď je velebeno jeho řečnické umění. Například Luboš s sebou furt tahá…
Tak nevím, jsem pesimista nebo optimista? Do jaké kategorie patřím? Někteří kamarádi mě obviňujou z pesimismu, protože prej jen nadávám a…
„Krásná dívko, nechtěla byste vidět mou sbírku molů, co jsem nachytal doma v šatníku?“ Musím se hryznout do rtu, abych se nahlas potěšeně…
Měl jsem příšernej sen. Byl jsem instalatérem, čistil jsem na chalupě kamaráda Luboše odpadové potrubí, strčil jsem ruku do stoupačky, ta…
To mám nejradši, ty poučky, že jsem už starej na to, abych dělal tohleto a támhleto, abych přestal s tímhle a tímhle a abych se konečně…
Karolína je drobná éterická žena, ale v jejím nevelkém těle sídlí mohutný duch vlastenectví a nehynoucí lásky k českým kulturním hodnotám.…
Padla! Odbila šestá, brány ZOO se hermeticky uzavřely a mě už čeká jen dopravit prapotomky na parkoviště, kde si je převezmou právoplatní…
Myslím si, že známé a slavné literární postavy jsou zcela právoplatnými členy lidské společnosti. Dokonce členy významnými. Vezměte si…
Navlékat co nejvíc příjemných zážitků, úsměvných událostí a chvil pohody na šňůru korálků šedých všedních dnů – kdo by to nechtěl? Kdo by…
„Pánové, viděl jsem v televizi film Kmotr a rozhodl jsem se, že založím vlastní mafii,“ oznámil nám tuhle Béďa. „Každý z vás má právě teď…
Mít v partě takzvaného chronického analytika, to je někdy fakt k zbláznění. Ale mít v ní dokonce hned dva, to už je na vylítnutí z kůže.…
Mirda nám přinesl na okoštování nakládané houbičky z letošního sběru a chvástavě prohlašuje: „Jen dlabejte, pánové, kochejte se tím…
Jak to ta ženská dělá? Je neuvěřitelné, že ona skoro všechno vždycky předem uhodne. Co předpoví, to se splní. A přitom nepoužívá žádné…
Mám tři prasynovce neboli syny syna mého bráchy. Planu k těm ogárkům vřelým citem, byť teď zrovna o trochu míň, protože mě naštvali. Sice…
Tonda je vztekloun. Nebo, chcete-li, cholerik. Má abnormálně krátkou zápalnou šňůru, k explodování a případnému pokusu o fyzickou agresi mu…
Hned po pubertě jsem sám sobě slíbil, že až zdědkovatím, nebudu takovým tím otravným žvanilem, co furt mele o starých dobrých časech. O tom…
Doktor mi předepsal prášky. Prý ve mně blázní nějaká chemie nebo kýho čerta. Zdůraznil, že tablety musím baštit pravidelně, ale nejdřív si…
Vánoce jsou esencí rodinného soužití. Domácnosti jsou provoněny vzájemnou láskou, škvařícím se kaprem, jehličím, vanilkovými rohlíčky a…
Netrpím cestovatelskou vášní, ale kdybych měl stroj času, tak bych určitě poletoval dějinami jako pták. Řešil bych historické…
Občas se naše drsné chlapské pokecy nad dvoudeckou Frankovky změní ve festival povzdechů. To když někdo vyloví z hlubin paměti vzpomínku na…
Sedím na zastávce a čekám na spoj č. 136. Dvě postarší dámy nadávají na autobusácké šmejdy, co kašlou na jízdní řád. Stotřicetšestka…
Miluju televizní dokumenty o zvířátkách. Fascinují mě témata, jak jsou některá živočišná společenství organizovaná a disciplinovaná.…
Břetislav alias starej Chřestýš má kulaté narozeniny. Je to člověk všeobecně oblíbený a vážený, takže jsme se usnesli, že mu dáme krásný,…
V předpubertálním věku jsem obdivoval pana Kubištu. On totiž v naší vesnici zastával hned dvě významné funkce. Jednak byl vedoucím a…
No dobrá, já to teda přiznávám, už nemám chuť bránit se těm věčným narážkám a připomínkám. Ano, jsem bordelář! Vždycky jsem byl bordelář a…
„Co do mě strkáte, nejste náhodou pošuk?“ „Abyste se nepo…, nejste vy náhodou přecitlivělej?“ Dva pánové tak kolem padesátky na sebe v…
„Čas oponou trhnul - a změněn svět! Kam, kam padlo lidstvo staré?“ Tuhle otázku položil Jan Neruda v 19. století a ono to platí pořád. Jen…
Ten náhodou vyslechnutý rozhovor mě hodně potěšil. Asi šestnáctiletý gentleman zrovna balil asi patnáctiletou dámu. Na vlastní uši jsem…
Vzpomínám, jak v páté třídě základky k nám přibyl nový žák. Byl to jistý Rudolf Křepelka, neúspěšný absolvent minulého ročníku studia…
Krištof, kterému odjakživa nikdo neřekne jinak než Štófi, je už několik dnů zasmušilej. Chodí jako bez ducha, nechechtá se našim fórům,…
Musím upřímně přiznat, že velmi obdivuji všechny ty hvězdy šoubyznysu, herečky, zpěváky, baviče, modelky, moderátory a podobně. Pro mě jsou…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1802
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
-
Kvíz i60 - 10. týden
Dne 1. března 1955 byla vyhlášena nejstarší chráněná krajinná oblast v České republice – CHKO Český…
- Foto dne
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1802
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %