Neplánované setkání s příznivci slovanství

Stává se mým zvykem strávit jeden týden v červnu v lázních v Bechyni. Město mě okouzlilo řekou, přírodou, mostem, zámkem se zahradou, vyhlídkou z kostelní věže na náměstí, stinnými zákoutími.

Jsem tu zpět. Je sobota dopoledne, slunce začíná útočit na vše pozemské, než odpoledne nabere sílu a stane se důvodem únavy a vyčerpání, vydávám se na letošní první krátkou procházku centrem města.

Zastavím se na starém hřbitově u kostela sv. Matěje, kde se již od roku 1966 nepohřbívá. Místo se mi líbí zejména kvůli několika desítkám opravených litinových křížů a tajemné atmosféře podporované bujnou zelení, která obrůstá většinu hrobů.

Litinový kříž Poetické zarůstání hrobu

Litinový kříž a bujná jarní vegetace obrůstající hroby

Nemám cíl, město mám prochozené, teď hledám stín, protože slunce už nemilosrdně praží. Zastavím se u cedule - Řemeslnické trhy. Vstoupím do malého stinného dvorku s osmi stánky, rozhlédnu se po nabízeném sortimentu - med, sazeničky, obrázky, drátkové šperky, korálky, knihy. Očima se zastavím u stolku s dřevěnými ozdobami. Obsluhující žena má na sobě bílou halenu s křížkovou výšivkou, ve vlasech vetknutý růžový květ. Na mužově hrudi oblečené do šedivého trika visí dřevěný přívěsek. Upoutají mě ozdoby s vypálenými znaky a připojenými tištěnými informacemi. Narazila jsem na obchodníky se slovanskými artefakty. Dala jsem se do řeči a po několika větách změnila názor. Narazila jsem na milovníky a příznivce slovanství a slovanských tradic.

Co jsou runy Staroslověnština

Oba starší manželé se mi svěřili, že je rmoutí současný svět, když vidí, že se Slované odklánějí od svých kořenů. Smutně vyprávěli, jak nejen děti v jejich okolí nevědí nic o Bořivoji I., o Sámovi, "hlaholici" mají za hudební nástroj. A oni dva že patří do skupiny stejně smýšlejících lidí, scházejí se, připomínají si slovanské zvyky, vyrábějí drobné ozdoby se slovanskými symboly, které prodávají i pro osvětu. Dívám se na nabídku a pro sebe konstatuji, že tohle může dělat jen nadšenec, na obživu to zcela jistě nestačí.

Přívěsek

Zahledím se na přívěsek na šedivém triku pána a zpozorním. "Víte, co nosíte na krku", zeptám se. A dostanu odpověď, kterou maličko doplním. Oba se shodneme, že se dívám na slovanský symbol s názvem Hvězda Roda, osmicípou hvězdu, symbol skládání a rozkládání Vesmíru, který se používal i na ochranu na cesty. Ještě chvíli si povídáme aktivitách - tvůrčích setkáních nad výrobou drobností se slovanskou tématikou, četbou článků, knih, rozhovorů. Koupím si přívěsek se znakem jedné runy, náramek a naušnice z klokočí. Pán mi vrací můj dotaz na přívěsek: "Víte, co si kupujete? Víte, co je klokočí?" Usměji se a prohodím: "Tady mě nenachytáte. Klokočí jsou nafouklé tobolky, které se tvoří po odkvětu keře se jménem klokoč zpeřený." Loučíme se v přátelské atmosféře a přeji oběma, aby jejich nadšení pro odkazy Slovanů šíříli co nejvíce, co nejdále a co nejdéle.

Ozvěna slovnaství ve mně doznívá, a najednou nemám chuť bloumat ulicemi. Jdu do Klášterní zahrady, odkud vidím na řeku a obdivovaný a zamlžený most Duha. Sednu si na lavičku, z níž mě vyžene děsivý hukot. S obavami pátrám po původu. Nad korunami stromů prolétá včelí roj. Úsměv mi nevyloudí ani myšlenka na majitele a jeho výraz, až zjistí, že mu uletěly včely.

Po návratu do hotelového pokoje si sedám k počítači a hledám další a další inforamce o Slovanech. Je toho hodně, co nevím. Je toho hodně, co chci znát. Přece jenom, Slované jsou moji předci.

Neplánované setkání s příznivci slovanství

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Aktuální anketa

Kontakt

Více