Vyznání
Ilustrační foto: Pixabay

Děti moje, holčičky, slečny, ba zrající ženy už, daly jste mi a stále dáváte mnohem víc, než-li já vám. 

Vám patří dík, ne mně – prostředníku, jenž vás jen pomohl přivést na tento svět, který pouze umožnil  přechod na tuto formu vašeho bytí a na chvíli vás, dokud jste mi to dovolily, podepřel ze všech svých možných sil.

Dík za to, že jsem mohla a stále z povzdálí mohu vašemu růstu přihlížet.

Jsem žačkou života i vašich životů a s nezměrnou láskou zpětně (a vlídností času zbavena všech překážek) vzpomínám na roky, které mi byly s vámi dvěma pouze propůjčeny.

Oh! Jak ráda bych si dala R E P E T E a našla sil ještě více a ještě více si těch chvil užila.

Vím, že to není možné, a tak jen s touto bezpodmínečnou láskou se procházím občas v duchu pozpátku přiděleným kouskem naší společné cesty, a lituji a zároveň nelituji všech našich škobrtnutí.

Vše bylo součástí mojí i vaší velké cesty.

Všechny jsme dělaly, co jsme v danou chvíli mohly, a čeho jsme byly ve svém stupni vývoje právě schopny. 

Lituji a zároveň nelituji ...

Ráda bych řekla, že odpouštím, sobě i vám, ale vlastně, s odstupem času, není co.

Odpusťte mi, prosím, vy. Je-li co, a je-li to možné.

Pokud možno - pryč s pochybnostmi, které nám přinášejí jen bolest a trápení.

Holky moje - držte se!!!

V duchu stále toužím po tom, vás obě aspoň občas k sobě přivinout jako malé holčičky /vím, jak je to bláhové.

Mám vás nebetyčně ráda, co ráda, miluji vás!

 

Vaše máma

 

P. S. "Láska matky ke svým dětem má své hranice. Od začátku až dokonce." J. M. Bruca

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
24 komentářů
Iveta Tomčíková
Oprava: Neb JEHO dcera... jí nebyla schopná příjmout...velmi smutné, ale reálné.
Iveta Tomčíková
Dcery jsou zcela jiné než synové ti pochopí. Ostatně moje kamarádka se musela se svým přítelem rozejít, neb její dcera nebyla schopna ji příjmout, ačkoliv jí bylo v té době 35 let. Tatínek samozřejmě dal přednost dcerce, než cizí ženě, se kterou chtěl zestárnout. A tak to má být - vlastní rodina nade vše! Krásný článek i zajímavé reakce, těch kdo žažily?
Michaela Přibová
Ivo a Jani, ani nevíte, jak vás chápu. I já s mojí dcerou jsme nebyly povahově kompatibilní. Já sice nasadila mantinely, disciplínu a bylo mně to také vyčítáno. Člověk si myslel, že se vyvaruje chyb z dětství a přitom přes velké úsilí a snahu udělal jiné. Ostatně jako každý. Důležité je, aby se obě strany pochopily a našly si k sobě cestu.
Ingrid Hřebíčková
I já jsem měla k synovi lásky až příliš, neuměla jsem ji ukočírovat. Jednou mi neteř řekla: " Ach jo, teď přijede ten svůj svatej Péťa a ty se pos..eš." Léta dá se říct po vejšce utekl do ciziny, aby se osamostatnil. Dnes se vrací a komunikuje se mnou i Michalkou ( sestrou). Máma pro nás neměla taky vlídné slovo a já si přísahala, že budu jiná. Pochvalu jsem taky od mámy slyšela na konci jejího života. Když mi řekla, že nebýt nás, že už je dávno mrtvá, tak jsem myslela, že si ze mne střílí. A jí se dotklo, že si to neuvědomujeme.
Iva Bendová
Jani Š. - moje máma si může gratulovat a děkovat Bohu, že moje puberta byla jen o trudnomyslnosti, a že do teď jsem poslušná dcera. Pochvalu jsem od ní slyšela ale až na moje starší kolena, když jsem ji jednou vezla z nějaké literární akce. Možná proto jsem byla příliš měkká máma já, navíc bez opory v manželovi, který neměl žádný respekt z jiných důvodů. To je to moje mínus. Mladší dcera mi ho teď často vyčítá, že jsem jí nedala mantinely. Holt, některé kombinace povah nejsou kompatibilní ani v přímé pokrevnosti. Záměr Osudu? A někdy je té lásky asi až příliš, že nejde ukočírovat. Jsem Rak v ascendentu Raka, kdo tomu rozumí, tak ví, že je to emoční "jízda" ... Ty svoje holky fakt miluji ♥♥ a přeji jim jen to nejlepší. Věřím, že i ony mně, ale v poloviční shodě ;-)
Jana Šenbergerová
Ivo, děkuji. Každé slovo tvého vyznání by mohlo být i mým, i když osudy mé i mých dvou dcer jsou bezpochyby zcela jiné, než ty vaše. Po letech zdánlivě marného snažení jsem je s láskou přijala do svého života a věřila, že pro ně dělám to nejlepší, aby v něm obstály co nejlépe. Dnes už vím, že v tom svém si umí poradit, i když ani jejich život se s nimi moc nemazlí. A i když je mnohé jinak, než jsme si dříve představovaly, víme, že je to přesně tak, jak to může být, i když je někdy těžké to přijmout. ❤️❤️
Ingrid Hřebíčková
Ivo, mně se taky tělo ozvalo ve 42 letech, kdy mně doktorka oznámila, že se mi v těle zbortilo všechno, tlak, štítná žláza, astma, cholesterol, ....musela jsem změnit i myšlení. Naštěstí nic zhoubného. Naprosto tě chápu. Tělo mi taky oznamovalo, že teď jsem na řadě já. Od té doby se snažím s tělem komunikovat.
Marie Měchurová
Hezké, dojemné... Také máme dvě dcery, a ony nám lásku, kterou jsme jim dali, vracejí. Navíc nám rády půjčovaly a půjčují vnučku a čtyři vnuky.
Alena Velková
Dojemné vyznání Ivo.
Iva Bendová
Ingrid, je to moc složité na vysvětlování a příliš osobní na to, se tu o to aspoň pokusit. Do jejich dospělosti víc opravdu nešlo, a to přes velké překážky. Pak mi tělo důrazně oznámilo, že jsem na řadě já.
Ingrid Hřebíčková
Članek plný hluboké lásky. Jen mi zarazila věta v úvodu, že ti dcery dávají víc než ty jim. Omlouvám se, ale já bych to neřekla. Cítím, že jsem dát víc nemohla.
Marie Ženatová
Díky moc za nádherné vyznání ♥
Iva Bendová
Děkuji všem zde, nahoře i dole. Pokaždé, když mi na Íčku něco vyjde, doslova trnu do první reakce. Často i předem váhám, zda to včas nesmazat. Velmi mile jste mě překvapili. Občas se probírám "plným šuplíkem" a samo se něco nabídne. V první chvíli tomu věřím, jdu do toho ... a pak se vloudí pochyby. Ono se totiž skoro všechno dá zpochybnit, ale Íčko je vesměs vlídný portál a přitahuje hodně podobně nastavených duší. Ještě jednou děkuji za přijetí, něco takového mi do letošního února už dlouho chybělo.
Iveta Tomčíková
Gratuluji ke 2 článkům na titulce i.60 - vaše dcery si Vás nejen za Vaše vyznání váží. Ne každá matka dcer je taková jako vy, tomu věřte. Ne každý rodič se dokáže tak svým dcerám vyznat. Krásné dny paní Ivo.
Blanka Lazarová
Krásné vyznání, tak ať vám to vydrží .... :-)
Iva Bendová
Děkuji Aničce i ostatním za empatické reakce.
Soňa Prachfeldová
Slova jsou hluboce člověčí a vše , ce se událo, nebo bude ještě dít, zřejmě to tak má být.
Anna Potůčková
Moc krásné a dojímavé vyznání. Ta škobrtnutí jsou snad v každé rodině. Bez nich by to asi ani možné nebylo. Každý se ale s tím vypořádá jinak, záleží na mnohých okolnostech. Také patřím mezi milující mámy a mnohé problémy bych z dcer vzala mnohdy na sebe.
Jan Zelenka
Krásné vyznání.
Iva Bendová
Děkuji ..., je toho příliš mnoho na pozadí, co dalo těmto mým slovům vzniknout. "Co všechno vodnes´čas ..." ? Volbou partnera volíme barvy života, a jsou-li v tom děti, některé věci už nikdy na růžovo přelakovat nejdou. Ale držíme se všechny tři statečně.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?