Letní tip pro seniory: Tři zahrady s přídavkem

Takový krásný den! Slunce se na chvíli schovalo do mraků a nechalo nás vydechnout. Stále je ale léto, růže kvetou a jen lehký větřík občas přinese závan čehosi podzimního do korun stromů... To je ta pravá chvíle na pořádnou procházku!

Mám v plánu projít tři pražské palácové zahrady, které jsou každá jiná, ale jedna věc je spojuje - platit vstupné zde netřeba. Vycházím od stanice metra Malostranská a liduprázdnou uličkou Na Opyši vystoupám až ke vchodu do zahrady Na Valech.

Zahrada Na Valech - božské výhledy

Tenhle úzký pás země pod Pražským hradem prošel charakteristickou úpravou za éry architekta Plečnika a má snad jediný účel: ohromit návštěvníky úžasnými výhledy.

Z několika upravených vyhlídek se mi otvírá pohled na město dole s dominantním chrámem sv. Mikuláše, jižní zahrady i petřínskou stráň s rozhlednou.

Těch obrazů překrásné Prahy se nedá nabažit, ale musím se odtrhnout a pokračovat v cestě zahradou, která končí výstupem po schodech směrem k Hradčanskému náměsti.

Zahrada Šternberského paláce - dobře utajená oáza

Do Šternberského paláce na Hradčanském náměstí se chodí samozřejmě hlavně za uměním, sídlí zde Národní galerie. Ale kdo projde domem až do vnitřního atria, najde zde speciální prostor pro unaveného poutníka, zvláště pak v tropických teplotách.

Kavárnička s posezením ve stinnném podloubí určitě potěší, ale kde je ta zahrada? Já naštěstí vím, je to mé oblíbené místo, takže projdu západním křídlem paláce a nenápadnými dveřmi rovnou do zahrady.

Pod vzrostlými stromy se dá v klidu posedět a prohlédnout si sochařskou expozici v zahradě. K největším sochám patří Žena s delfínem Jana Štursy a Vraždící Odysseus Jakuba Obrovského.

Podoba původně barokní zahrady se nedochovala, a tak po válce, když palác s pozemkem získala Národní galerie, pustili se do úpravy prostoru sami zaměstnanci.

Vybudováno bylo také malé jezírko s živými rybkami a plastikou Čápa od Jana Laudy. Vznikla tu moderní umělecká zahrada uprostřed chladivé zeleně, příjemná, inspirativní a konejšivá...

Na Hradčanském náměstí už se to hemží turisty a protože se blíží poledne, potkávám tyhle fešáky z hradní stráže pochodující k Hradu, do práce.

A já pochoduji opačným směrem k Loretánskému náměstí, abych se vymotala z přeplněných uliček a opět se mohla zašít do zahrady.

Zahrada Černínského paláce - okázalá reprezentace

Za sebou mám Loretu, vlevo před sebou budovu Černínského paláce s charakteristickým sloupovým průčelím, a vpravo od něj vstup do zahrady.

Tak tohle je ovšem něco úplně jiného, než předchozí zahrádka! Monumentální, nádherně upravená zahrada s jezírkem, vodotryskem a fontánou.

Ty záhony květin, voňavé růže, pečlivě do tvaru sestříhané tisy - opravdu reprezentativní prostor mezi palácem a altánem, odkazující na původní barokní zahradu.

Ani se nechce věřit, že byla v průběhu staletí kompletně zničena a zavezena sutí - sloužila jako hospodářský dvůr a stáje, případně vojenským účelům, dle příkazu doby.

Dnes je ale zahrada opět vzkříšena a rozdělena na dvě části. Kromě dominující francouzské zahrady je tu i část upravená ve stylu anglického parku, a právě tam najdeme historický hraniční kámen nebo kamennou zídku s chrličem.

Když se dostatečně vynadívám, vydám se od vstupní brány vlevo a obejdu zahradu uličkou Na Náspu, kolem domku jenž prý býval márnicí a bydlel v něm slavný režisér Karel Kachyňa. Pokračuji vlevo ulicí Keplerovou a odbočím do uličky Hládkov, odkud vedou schůdky do parku, kde své putování zakončím.

Park Maxe Van Der Stoela - barokní opevnění a dětské hřiště

Byl pojmenován po nizozemském politikovi a diplomatovi a z východní strany je ohraničen barokním opevněním, které dodnes budí respekt.

Staré vojenské pohřebiště připomínají náhrobní desky zazděné do opevnění. Replika pomníku pruských vojáků, kteří zde byli pohřbeni v r. 1866, je bohužel poničena.

V parku se nachází upravený rybníček a herní prostor pro děti, což se může hodit. Vhod přijde také vyústění cesty do Patočkovy ulice s nedalekou tramvajovou zastávkou.

Zastávka Vozovna Střešovice je tedy koncem mojí procházky po třech zahradách a jednom parku. Od stanice Malostranská až sem mi cesta s četnými přestávkami trvala asi tři hodiny.

Ještě praktické info:

Zahrada Na Valech: otevřena denně od 10 do 18 hodin. Vstup zdarma.

Zahrada Šternberského paláce: otevřena od úterý do neděle od 10 do 18, ve středu do 20 hodin. Vstup zdarma.

Zahrada Černínského paláce: otevřena pouze o víkendech od 10 do 17 hodin. Vstup zdarma.

Park Maxe Van Der Stoela: volně přístupný.