Co mají společného skřítek Jultombe, trpaslík Nisse, čarodějnice Befana a další?

Budete se možná divit, ale do té party patří i MIKULÁŠ, JEŽÍŠEK, DĚDA MRÁZ ovšem také islandští TROLLOVÉ a jiní vyvolení, půjdeme-li po nadělovacích tradicích pouze po naší evropské domovině.

Postupně to spolu tak trochu probádáme křížem krážem, ale nejprve začneme rybou a uvidíme, jak jsou na tom s tradiční štědrovečerní krmí, bez které si svátky hojnosti nelze představit, některé ostatní národy.

Ryby se jedí na Štědrý den hlavně ve Střední Evropě. Nezůstává jen u KAPRA. V Německu a Rakousku je oblíbená ŠTIKA či CANDÁT na roštu.

Francouzi si pochutnávají na pokrmu REVEILLON – ústřice, kaviár, husí játra, pečená krůta nebo šunka, klobásky víno, saláty, ovoce a sladkosti. Nejčastěji je sladkou tečkou tzv. Vánoční poleno - čokoládový dezert Būche de Noël.

V Itálii jsou to MOŘSKÉ PLODY, PEČENÉ JEHNĚ nebo KROCAN, datle, fíky a místní podoba vánočky PANETTONE.

V Lucembursku je to ČERNÝ PUDING s mačkanými bramborami a jablkovou omáčkou.

Litevci si pochutnávají na VAŘENÉM HRACHU S FAZOLEMI a kolečky klobás – symbolizujících slunce na příští rok.

Na ŠTĚDRÝ DEN jako u nás se rozdávají dárky také v Německu, Rakousku, Maďarsku nebo Dánsku, kam je ovšem vozí DĚDA MRÁZ přijíždějící z Grónska.

Ve Velké Británii jsou dárky v punčoše až na Boží Hod – ty jim naděluje americký SANTA CLAUS.

V botách u krbu nebo pod vánočním stromkem je od Otce Vánoc (Père Noël) také často až ráno 25. prosince nacházejí francouzské děti.

V Holandsku naproti tomu naděluje SINTERKLAAS /sv. Mikuláš, v němž má nejspíše původ americký Santa. Sinterklaas připlouvá nejprve lodí, s velkou slavností v docích, aby přivezl dárky, které rozdává s pomocníkem Černým Petrem a děti si předem připravují dopis s miskou vody a mrkví pro jeho koně, aby sladkosti a dárky našli večer 5. prosince ve svých dřevácích. Vánoční dny 25. a 26.12. už jsou pak více o jídle a rodině, nadělování mají splněné dříve.

Jediná žena v evropských tradicích nosí dárky dětem v Itálii – ohyzdná, ale dobrotivá ČARODĚJNICE BEFANA, vchází komínem až v noci z 5. na 6. ledna. Může se stát, že pro zlobivé děti má uchystané uhlí. Italská verze Santa Clause - BABBO NATALE, naděluje 25. prosince.

Nejlépe jsou prý na tom španělské děti – dárky dostávají jak na Štědrý den od Papá Noel, tak 6. ledna na Tři krále, tedy od Los Reyes Magos.

V pravoslavném Řecku nosí dárky SV. MIKULÁŠ, tamní patron námořníků, a to 1. ledna – svátky připomínají naše Velikonoce, protože je předchází 40 denní půst, chlapci obchází domy a za koledy dostávají drobné dárky. Na veřejných prostranstvích jsou vánoční stromy, ale v tradičních domácnostech visí dřevěné mísy s dřevěným křížem a bazalkou, denně namáčené ve svěcené vodě.

Na Islandu se naděluje už 2 měsíce před Vánoci – TROLLOVÉ schovávají dobroty a hračky po domech.

V Dánsku se vyvěšuje adventní věnec, kde 4 svíčky odpovídají 4 obdobím života a hlavním pokrmem je HUSA, KACHNA nebo VEPŘOVÁ PEČENĚ, jako dezert RÝŽOVÁ KAŠE – kdo v ní najde mandli, dostane speciální dárek od JULEMANDA /v překladu Vánoční muž, který pomáhá vánočním skřítkům JULENISSE rozdávat dárky.

Ve Švédsku přichází k dětem s dárky na Štědrý den červený skřítek s bílým plnovousem – JULTOMBE (Jultomten) který chodí se skřítky JULNISSAR.

V Norsku se traduje, že trpaslík NISSE odmítl věnovat v Betlémě jediný chlup na přikrývku Ježíškovi, a tak musí za trest rozdávat dětem dárky. Obvykle se za něho převléká doma tatínek a připomíná našeho Mikuláše.

V pravoslavném Rusku je náš Štědrý den obyčejným pracovním, Vánoce slaví až 7. ledna, po 40 denním půstu následují náboženské obřady, vrcholící půlnoční mší. Na Svatý večer 6. ledna se podávají bezmasá jídla a ryby, plněné taštičky "vareniky" nebo "kufa" - rýžová kaše s medem.

Slavit Vánoce zde bylo zakázáno od r. 1918.

Ale děti tam nečekají tak dlouho – od r. 1937 je hlavní postavou náhrady Vánoc - oslav Nového roku 31. prosince, DĚDA MRÁZ se svou vnučkou SNĚHUROČKOU, a dárečky jsou připraveny pod jolkou k jejich novoročnímu probuzení.

***

Jak to asi bylo na našem území v dávných časech?

Předkřesťanským Germánům a Anglosasům byl předchůdcem Ježíška a Mikuláše WODAN – totožný se severským bohem ÓDINEM, symbol poezie, magie, války, smrti a moudrosti, ale také mytologický bůh bouře, vichru a žní. V období dnešních Vánoc ho prý doprovázela manželka FREYA a chlupatý pacholek RUPRECHT – ten trestal zlobivé děti, a ty hodné dostávaly ořechy. Jak jednoduché... ;-)

***

Norman Vincent Peale
„Stačí mávnout vánoční kouzelnou hůlkou nad tímto světem, a spatříte, že všechno je jemnější a mnohem krásnější.“

***

V rámci kulturního programu pro seniory v DSH posbíráno před lety z různých dostupných zdrojů.