Kdo to všechno bude jíst? Proč Vánoce svádějí k bezmeznému plýtvání

Nevyhazovat jídlo. To je trend, kterému podléhá čím dál více lidí. Zpracovávat přebytky, podělit se s jinými, je v módě víc, než bezmyšlenkovitě nakupovat potraviny a pak nevědět co s nimi.

Proč jsem se s tím tak namáhala?

Na co jsem toho dělala tolik, když nejíte?

Musíte si vzít ještě, vždyť se to zkazí.

Rozčilují vás takové věty? Nebo je sami říkáte? V souvislosti s Vánocemi a oslavami příchodu nového roku zní častěji než dříve.

„Snacha je posedlá představou honosných Vánoc, takže dělá obrovské mísy všeho. U ní je všeho moc. Řízků, salátů, ovoce, dortů, vánoček… Je to krásné, akorát že toho pak polovinu vyhodí a ještě se tváří uraženě, když každý z nás nesní tři řízky najednou,“ vypráví sedmdesátiletá Marta. Na rozdíl od snachy je zvyklá žít úsporně. „Není to tím, že bych si nemohla nákupy dobrot dovolit, ale celý život jsem zvyklá jíst málo. Můj muž také. Rádi chodíme, sportovali jsme, opravdu nám každému stačí kousek masa a zelenina, takže nechápeme, proč bychom kvůli tomu, aby se snacha cítila dobře, do sebe měli cpát o Vánocích bůček, dorty či majonézu. Nejhorší je, že nám to pak balí sebou domů a mně je líto to vyhazovat, ale opravdu tolik jídla nespotřebujeme,“ dodává.

Mnoho lidí má Vánoce spojené s pocitem, že si dopřejí všeho víc než obvykle.

Potíž nastává, pokud tento pocit nesdílí celá rodina. A lidí, kteří se nechtějí takzvaně přecpávat nebo pak ještě jídlo vyhazovat, přibývá.

Předvánoční průzkum platformy Nesnězeno ukázal, že české rodiny už plýtvat nechtějí a polovina z nich o svátcích žádné jídlo nevyhazuje. Tři čtvrtiny Čechů uvedly, že přebytky z Vánoc dojídají v následujících dnech, dvanáct procent je dává do mrazáku a osm procent se snaží s tím, co nesnědli, podělit s blízkými.

„Je fajn vidět, že i o Vánocích, které jsou považovány za svátek konzumu a dopřávání si, se spousta lidí snaží jídlem neplýtvat. Vidíme to přitom nejen u naší komunity, která ráda přemýšlí nad tím, jak potraviny využít do posledního drobku,“ říká Jakub Henni ze společnosti Nesnězeno, která bojuje proti plýtvání potravinami.

Jedním z tipů, které má, je: vařte pro rodinu, ne pro menší vesnici.

Mnoho lidí dělá například bramborového salátu víc, než pak spotřebují. Bramborový salát je zkrátka věc, která k Vánocům patří, většina lidí se na něj těší, jenže pak si ho dají večer, další den, další den a co s tím zbytkem?

„Proč jsi ho, babi, dělala tolik?“

„No kvůli vám přece.“

„Ale proč jsi ho dělala v té dětské vaničce?“

„Však to je tak akorát.“

„Proboha, vždyť je ještě z poloviny plná a je po Vánocích.“

„No protože jíte málo, na tu máš, dej si pořádně.“

„Ne, už mě začíná bolet břicho, není už zkažený?“

„No dovol, chceš říct, že tě z mého salátu bolí břicho?“

Ano, takové situace jsou poměrně časté.

Lidé ze společnosti Nesnězeno mají i další konkrétní tipy, jak jim předcházet. Například tento:

Přehnali jste to na Vánoce se zásobami pečiva? Z vánočky vykouzlíte výborný francouzký toast nebo skvělou žemlovku. Bramborový salát naservírujte návštěvám na chlebíčcích a z přebytku kořenové zeleniny uvařte vývar do mrazáku, což zabere minimum času. Ovoce můžete zužitkovat do pečeného čaje.

Někomu mohou takové rady připadat zbytečné, protože zpracovávání potravin je pro něj přirozenou součástí života. Někdo ovšem mrskne polovinu vánočky do odpadků jen proto, že se mu zdá drobátko oschlá.

Každopádně se dá konec roku prožít v hojnosti a zkoušením rozličných dobrot, aniž by člověk měl výčitky svědomí, že něco nezpracoval nebo aniž by trýznil příbuzné a návštěvy větou: jezte, málo jíte, přece to nevyhodím.

Chce to jen trochu přemýšlet a nepodléhat reklamám, že na Vánoce musíme nakoupit úplně všechno, kolem čeho projdeme v obchodě.