Povídání o „totalitním" orloji v Olomouci

Kde bylo, tam bylo, kdysi dávno přivandroval z dalekého Saska do královského města Olomouce hodinářský mistr Antonín Pohl. Zhotovil na městské radnici veliké bohatě zdobené hodiny, kterým nikde ve světě rovných nebylo.

Jak šel čas, měnila se doba a taky jejich podoba. Z věžových hodin byl orloj s unikátním astrolábem, později začaly planety obíhat kolem Slunce a rok se začal počítat podle gregoriánského kalendáře.

Měnila se i výzdoba. Byli tu Adam a Eva, panenka Marie se svatým Josífkem, tři králové, svatý Václav a svatý Jiří na koni, nechyběla ani Marie Terezie a Král Ječmínek.

Zvonkohra hrála náboženské písně přesně podle církevního kalendáře, v roku1898 spustila rakouskou hymnu a v roku 1918 zas hymnu československou. Při rekonstrukci v roku 1955 byly návrhy, že by mohla dostat do repertoáru taky Internacionálu, anebo aspoň Píseň práce.

Dnes olomoucký orloj oznamuje poledne odbíjením času za pohybu kovářů, pak nastoupí pišci s varhanním pastorálem.

A to už se v oknech orloje promenádujou plesající proletáři, 75 cm vysoké pohyblivé figurky. Pekař, volejbalistka, úředník, tkadlena, matka s dítětem, diskař, selka, zahradník, kopáč, zedník a další. Zvonkohra jim k tomu hraje písně z Hané, „Daleká, šeroká je cesta po Holomoc“, „Vrbej se nám zelenajo“ a „Za Náměščo na kopečko hádajo se o děvečko.“

Produkci uzavírá mosazný kohout. Třikrát zamává křídly, zakokrhá a je hotovo.

Dílo v socialistickém duchu. Skleněné mozaiky dodal Národní podnik česká mozaika v Novém Boru. Náměty jízdy králů a průvodu královniček jsou dílem Karla Svolinského, rodáka ze Svatého Kopečku. Hlavní mozaika znázorňuje dělníka, proti němu stojí chemik jako zástupce pracující inteligence. Figurky jsou zase dílem jeho manželky Marie Svolinské.

Kalendárium má červeně vyznačené datum VŘSR, vypálení Lidic, Vítězný únor, narozeny Stalina, Lenina, Gottwalda, taky Zápotockého, který byl v čase vzniku tohoto díla prezidentem.

Ptám se, jak se tohle mohlo stát. Víte, to máte tak. Na konci druhé světové války byl orloj zasažen dělostřeleckými granáty Rudé armády. Poničená byla radniční věž, fasáda a boční fresky. Ostatní části jako planetárium, číselníky, figurky, zvonkohra a hlavně strojová část zůstaly nepoškozené. Ale byla to dobrá záminka pro vytvoření tohoto zcela nového díla.

Olomoucký orloj prošel mnohými úpravami. Měl podobu gotickou, renesanční i barokní. Ta dnešní je totalitní. Možná, by si zasloužil něco důstojnějšího. Jeho dnešní podoba je ale odkazem na dobu, kterou nesmíme zapomenout.

Orloj vzniknul v 15. století. Byl to orloj štrasburského typu, podobně jako pražský. Jeho unikátní astroláb je teď k vidění jenom v museu.

FOTO: Jan Jeništa – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, wikimedia