Ilustrační foto: pinterest.com
Moře je neklidné tvořící vlny,
stejně jako děti hrady z písku
na jeho pobřeží když den je slunný
než zlatý kotouč sklouzne ke skalisku.
Moře je neklidné a celé pění,
zelené hlubiny vystoupí výš,
podoba jejich se tisíckrát mění
pohledem z břehu ji neuvidíš.
Hladina zklidní se až v noci tmavé
než východ slunce přiblíží den,
ráno je zase moře usměvavé,
svou píseň zpívá tichounce jen.
(Báseň z cyklu "Šuplík")
Hodnocení článku:
0 hodnocení
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte
přihlásit
Zdeněk Horenský
14.1.2014 17:01
Ten šuplík je v tomto případě tak přelom 80./90. léta
Moře jako takové mě spíš děsí, i když ho všichni nosíme kousek v sobě. Verše o něm jsou ale krásné jako ono.
Zuzana Pivcová
14.1.2014 13:20
Další člověk po Jitce, který se umí tak krásně vyznat ze své lásky k moři. A ten "šuplík" (kolik let?) v tom ani není cítit.