Téma: Zimní soutěž 2025
Letí to, letí. Zima je za námi a s ní skončily i naše literární soutěže, které jsme vyhlásili v závěru loňského podzimu. Sešla se opět celá řada krásných příspěvků na čtyři různá témata. Které příspěvky jsme vybrali jako vítězné?
Redakce
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého začátku, ale abych se nerouhala, mohlo to být ještě daleko horší, a když se mi koncem studií podařilo z toho utéct, spadla jsem z bláta do louže, tedy do manželství, a na dalších dvacet dva let, do dospělosti dětí, tak „měla vystaráno.“
Ukázkový úvodní text článku
Na osmileté střední škole jsme měli na ruštinu pana učitele Linharta. Byl to takový divný, svérázný človíček. V zimě i v létě chodil v jednom sáčku se šálou na krku. To by ale nebylo tak zajímavé, jako jeho způsob výuky.
Nedávno jsem se zastavila u výlepové plochy v našem městě, kde se právě čerstvě skvěly nabídky zábavy v únoru. Únor byl odjakživa měsícem masopustních veselic, zabíjaček, karnevalů a zejména plesů.
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo to všechno tak rychlé. Přišel jsi v nesprávný čas. Vzpamatovávala jsem se z těžkého období a byla jsem nesmírně zranitelná, bolavá.
Jako úvodní obrázek ukazuji naši školu v rodné vesničce Protivanov, kam jsem velmi ráda chodila až do páté třídy - je to ta patrová budova v perokresbě mého tatínka z mládí.
