Téma: věk
Připravoval jsem se na důchod. Chtěl jsem ještě být užitečný. Byl jsem v kondici a doma se mi válet nechtělo. Má represivní práce nebyla pro kontrolované osoby příjemná. Stát, ale musí své občany ochránit. Vyberu si naopak nějakou pomáhající profesi. „Budu pomáhat lidem.“
Jindřich Berka
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke mně doléhaly věty, jako že je to krásný věk a že na to nevypadám. No, mám zrcadlo a docela dobře vidím.
Listina základních práv a svobod sice věkovou diskrimaci zakazuje, ale přesto existuje! Píši o tom z vlastní zkušenosti, nebo to vidím kolem sebe.
Nebýt závislý na pomoci druhých. Mít kontakt s rodinou. Moct si dopřát zábavu, koníčky. A to až do devadesáti tří let. Pak to můžeme s klidem zabalit. Taková je představa většiny Čechů o ideálním stárnutí. Přitom mnoho z nich dělá vše pro to, aby se jejich sen nesplnil.
Když jsem byl dítě, tak jsem věřil, že ze světa neodejdu. „Můj život přece nemůže nikdy skončit,“ jsem se bláhově domníval. Čas se mi zdál dlouhý a věčný.
Až ti bude osmnáct, dělej si co chceš. Ty nosíš ve čtyřiceti minisukni? Pro padesátiletou se tahle práce nehodí, hledáme někoho mladšího. Dědo, dávej na sebe pozor, vždyť je ti už osmdesát. Spojování nějaké situace s věkem je velmi časté. Šlo by žít i bez toho?
Jsem starý, stará. Kdo to řekne, zpravidla uslyší námitky: co to říkáš, vždyť jsi mladý, věk je jen číslo, nepodceňuj se, my nebudeme nikdy staří. Cítit se starý je mnohými považováno za selhání, slabost, podceňování se.
Srovnávání se s druhými na základě věku je oblíbenou kratochvílí mnoha lidí. I ti, kteří tvrdí, že nic takového neprovozují, si často myslí: Já přece vypadám lépe než ona. Já to zvládám lépe. On vypadá starší než já. Pocit, že jsme mladší než je realita, je jedním z nejvýraznějších jevů současnosti.
Existují lidé, kteří za jeden kalendářní rok zestárnou i o tři biologická léta. Proč může být biologický věk několikanásobně vyšší než ten, který máme v rodném listě, a proč může být člověk už v šestadvaceti letech starý?
Nikdy dříve lidé neprožívali v důchodu tolik let jako nyní. Zatímco v roce 1970 pobíral průměrný Čech penzi jedenáct let, nyní pětadvacet let. Ano, v důchodu nyní žijeme čtvrtstoletí. Otázkou je, zda to přináší více dobrého nebo špatného.
