Téma: 2. světová válka
Myšlenkou potrestat válečné zločince se spojenci zabývali už na konferenci v Teheránu. Stalin navrhoval popravit 50 000 štábních důstojníků. Nakonec se shodli, že budou souzeni Mezinárodním vojenským tribunálem v justičním paláci v Norimberku.
Jaromír Šiša
Narodil se v Trhových Svinech, právě dnes je tomu 153 let. Je nadmíru složité, hodnotit jeho osobu, když si ani neumíme představit, v jakém prostředí a pod jakým nátlakem vykonával svůj úřad, zvláště, když ho čím dál víc limitovala nemoc.
Je konec prosince 1944. Sníh pokrývá zem jako těžká přikrývka a mráz se drží ve vzduchu jako nevyřčené slovo mezi dvěma lidmi. Za oknem buší silný déšť. Kapky sklouzávají z povrchu oken, jako vojáci, kteří ustupují z boje – tiše, bez řečí.
Letos zima přišla brzy, mrzne už od začátku listopadu a sv. Martin přijel na obzvlášť bílém koni. Na Tři krále sněžilo naposledy. Teď je víc jak dva týdny po svátcích a sněhové kopice jen tak nezmizí. Plzeň je skoro neprůchodná.
Je tomu 80 let, co skončila válka. Něco, co si - naštěstí - na vlastní kůži nedokáže má generace představit. A to ani ve snu. V posledních letech je to vzpomínání a připomínání jaksi mrazivější.
Toho dne zahájila německá vojska okupaci zbytku Československa a začalo jedno z nejtemnějších období našich dějin. Vždyť podle německých plánů bychom tu dnes už nebyli.
V tomto příběhu hraje klíčovou roli salám. A taky odvaha jedné šestnáctileté dívky. Představme další hrdiny tohoto příběhu: zámek kousek za Prahou, zvaný Dolní, jeho naprosto nesourodí obyvatelé a jedna zahradnice. A ještě doba, kdy se příběh odehrál - druhá světová válka.
Lidi bez humoru a některé Plzeňáky autor upozorňuje, že jde o science-fiction, o smyšlenou povídku, která nepopírá historickou skutečnost. Je to žánr „cobykdyby“.
Dětský fond OSN - UNICEF letos slaví 75 let své existence. U této příležitosti se obrací na pamětníky poválečné pomoci UNICEF v tehdejším Československu.
Bylo 5. května 1945 a já jsem byla šestiletá. Maminka se ten den rozhodla zajít na obvodní úřad, který byl pro nás na dnešním náměstí Míru v Praze, něco vyřídit. Šly jsme pěšky z Vinohrad. Často jsme chodily všude pěšky, ne jako dnes, kdy se většinou jede tramvají nebo metrem.
