Téma: Můj příběh
Čím jsem starší, tím víc se těším. Nejvíc asi na jaro. To je srdcovka. Celoživotní. V dětství jsem se nemohla dočkat, až konečně zuju boty a budu běhat bosa. Později jsem toužila "prožít lásky čas".
Ludmila Černá
Měsíc únor definitivně odešel. Máme ukrojeny dvě dvanáctiny z našeho roku. Přestože to byl nejkratší měsíc, zdál se být zdlouhavý.
Truhlářství. Vůně trámů, fošen, pilin, prostě dřeva v jakékoli podobě, mně připomene dětství. Vlastně dny prázdnin v Plzni. V domě, který dříve patřil praprarodičům a ve kterém bylo prarodičům umožněno bydlet. Než byl majetek zabrán.
K historkám lázeňským patří neodmyslitelně švihák lázeňský. Jak prdel na hrnec, abych tak lapidárně podotkla.
Slyšela jsme kdysi hezký vtip. „V okamžiku smrti se Vám promítne celý život jako film. Pak příjde Mirka Spáčilová a dá vám 36 %.“ Vždycky jsme přemýšlela, kolik bych od filmové kritičky dostala procent já, za svůj život plný zvratů, dramatických události…
Nemám ráda živly. Naštěstí bydlíme na kopci, takže u nás nehrozí povodeň. Vichřice se ale bojím v létě i v zimě. Jedna taková nás kdysi v polovině prosince pěkně potrápila.
Dne 17. února 2026 vstoupila do nového roku jedna a půl miliardy Číňanů. Je to proto, že rok Hada skončil a začal rok Koně, konkrétně Ohnivého Koně. Co lze od tohoto očekávat během roku 2026 obecně a co mohu očekávat já, narozený ve znamení Raka v roce 1952?
Ukázkový úvodní text článku
Dnes jsem na besedě s dětmi mluvila o zvířátkách. Vyprávěla jsem jim známou bajku o lišce a vráně a vzápětí jsem ji zažila na vlastní kůži v obchodě.
Bude mi 80 roků, takže už mám pochopitelně svůj každodenní rituál. Vždy se probouzím a pokorně děkuji nebesům za klidný spánek a za to, že se dožívám dalšího nového dne. Právě dnešní ráno je v čerstvé sněhobílé kráse překrásné.
