Zdeňka Ortová
Jsem spisovatelka, knihovnice, blogerka a žena s hlasitým úsměvem.
Obec: Velvary
Já vím, že je potřebné točit vážné filmy s velkým poselstvím, filmy, které rozdírají duše i svědomí, filmy, které diváka zarazí do sedadla a sevřou mu hrdlo. Ale já se ptám, proč jen a pouze tyto filmy?
Zdeňka Ortová
K tvrzení, že Mezinárodní den žen je svátek zprofanovaný, jen podotknu, že sice může být, ale ženy, kterým je věnovaný, rozhodně zprofanované nejsou.
Nejsem jako knihkupec Vrána, co se ve filmu „Vrchní, prchni!“ hanbil na abiturientském večírku přiznat, že se vyučil knihkupcem a zůstal jím dosud.
Nedávno jsem viděla napínavý film. Jeden z hrdinů se připletl do situace, která v žádném případě nevinně nevypadala a viděl něco, co v žádném případě vidět neměl. Alespoň padouch, co mu mával u ucha pistolí, o tom byl stoprocentně přesvědčený.
Šikovný hacker prolomí zdánlivě nezlomné heslo během deseti sekund. Použijete-li jako heslo jméno manželky nebo datum narození vašeho syna, je to totéž, jako byste kdekomu poslali pozvánku, aby vámi sdílel vaše listovní tajemství.
Houbaření je zdravý koníček, který dlouhým chozením na čerstvém vzduchu zoceluje tělo a zklidňuje mysl. Ale jen do chvíle, kdy se s vámi na houbařskou výpravu vydá potomek, který hned za prvním smrkem kuncá, že ho bolí nohy a chce se vrátit domů.
Dělat ze slepice archetyp hlouposti může jenom ten, kdo sám hlupákem je, ale na rozdíl od ostatních to o sobě vůbec netuší.
