Věra Ježková
Dobrý den.
Vzhledem k tomu, že v předepsaném výčtu zájmů není (pochopitelně) můj druhý největší, uvádím je zde: jazyky, lingvistika, čtení, psaní, fotografování, turistika, vaření. Dříve také pletení, háčkování, jízda na kole.
Obec: Praha 7
Povolání: důchodkyně, předtím vědecká pracovnice
Věk: 71
Co se vám vybaví při slově pravidla? A působí na vás příjemně, nebo nepříjemně? Nedělá vám problém pravidla dodržovat, nebo se jim spíš vzpíráte?
Věra Ježková
Smějete se rádi? Že se ptám, viďte? Smích je většinou projevem našich nejkrásnějších emocí – radosti, veselí, nadšení aj. Na rozdíl od úsměvu, který je v zásadě pouze specifická grimasa, je smích doplněn o charakteristické zvuky.
Pokud vzpomínáme na školní léta, vybavíme si nejspíš své oblíbené učitele. Tak zní i zadání této soutěže. Vzpomínka na učitele, kterého jsme měli rádi.
Když zemře člověk, zpravidla nám velmi blízký, míváme ve zvyku někdy říkat: „Věřím, že se na nás (shora, z nebe) dívá.“ Vyjadřujeme tím nejspíš pocit, že jsme s ním ještě spojeni. Že on je spojen s námi.
Národní muzeum, nejvýznamnější českou muzejní instituci, jistě není třeba představovat. V monumentální novorenesanční historické budově v horní části Václavského náměstí v Praze sídlí od roku 1891.
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem vstoupila koncem studia na gymnáziu. Otázka, co dál, byla nabíledni. Nebyla jsem ctižádostivá, vyrůstala jsem v nepříznivých rodinných podmínkách.
Hrad Jenštejn se nachází asi 15 km severovýchodně od Prahy. Z dálky jsem ho znala dlouho. Dívala jsem se na něj čtyři roky při cestách na pedagogickou fakultu do Brandýsa nad Labem a také v pozdějších letech, kdy jsem jezdila sama nebo s přítelem na brandýský zámek, do muzea nebo na trhy.
