Byl jsem svazák, no a co?
FOTO: wikimedia.org, volné dílo

Můj skvělý předseda výrobního družstva Pletárny Koloveč byl už tehdy dokonalý manažer a měl ve všech ekonomických ukazatelích na celém okrese jasně navrch. Nadřízené orgány mu vytýkaly shodně pouze jedinou věc: "Nemáš tam Franto fungující organizaci SSM!" Všechny pokusy totiž zkrachovaly na tom, že mladá děvčata odmítala jednu předsedkyni za druhou. Když se na mě obrátil, nemohl jsem říci ne člověku, který mně dal práci poté, co jsem utekl z vysoké školy k babičce do Kolovče před rozzuřenou matkou.

Svolala se schůze za účasti tajemníka z OV SSM, na které jsem byl nejprve přijat za člena a posléze zvolen i za předsedu ZO SSM. Svolal jsem si o přestávce na svačinu všechny dívky ve věku od 16-ti do 25 let a zeptal jsem se jich, co by tak chtěly dělat. "Propínací zástěry" dlouho mlčely, všelijak se hihňaly, až vystoupila z řady jedná kurážná šestnáctka s jasným požadavkem: "My chceme nějaký muský!" Slíbil jsem jim to, i když jsem netušil, jak to celé provedu.

Začátkem 70-tých let investovala "strana a vláda" do činnosti SSM hodně prostředků a na penězích se moc nešetřilo. V zimním období se v hotelu Praha a přilehlém penziónu Magda na Babyloně konalo mnoho víkendových školení, kam jsem po dohodě s tajemníky OV SSM přivážel co nejvíce mých svěřenkyň. Program byl vždy téměř stejný: v pátek po večeři seznamovací večírek, pak k tanci a poslechu vyhrávala nějaká kapela. Druhý den se spalo při nudných přednáškách, odpoledne nějaké sportovní aktivity a večer pak diskotéka do ranních hodin. Školení byla velmi oblíbená a já se snažil, aby se na ně dostaly postupně všechny mé "soužky." Dívky si po nocích ochotně a s velkou radostí vyměňovaly s chlapci biologické informace a v neděli pak po obědě odjížděly do svých domovů čerstvě zamilované! Dlužno říci, že ani já jsem nijak nestrádal a "čárky v notýsku" utěšeně přibývaly.

Když si politruk na útvaru konečně po dvou měsících přečetl moje papíry, změnil se tvrdý vojenský výcvik v "ráj"! Byl jsem vybrán na pozici pomocníka výkonného praporčíka (skladník na rotě) a jako místopředseda "Plukovního výboru SSM" jsem byl "pan nedotnutelný". Do téhle doby to byla docela zábava a nikdy jsem mezi svazáky nepotkal nějakého ideologického fanatika. Byli jsme mladí a užívali si života na plné pecky.

Po příchodu do Prahy se vše změnilo. Pracoval jsem na úřadě, který měl pouhých 70 zaměstnanců a vedení striktně trvalo na tom, aby i tam ZO SSM fungovala. Místo legrace intriky, faleš a donášení. Navíc se mně tam stala příhoda, kdy jsem ztratil u širokého příbuzenstva manželky veškerý kredit. Když jsme s jedním 40-tiletým kolegou svazákem táhli velkou káru papíru do sběrných surovin, převrátila se nám "ta mrcha" přímo na tramvajových kolejích před Obecním domem! Co čert nechtěl, pohybovali se tam zrovna "lidé z přízně", kteří nás sledovali, jak za zvuku zvonících tramvají sbíráme papíry zpět na káru. Moje tchýně pak často slýchala uštěpačné poznámky ve stylu "no to si Tvoje Alenka moc nepolepšila."

Můj svazácký život skončil těsně před dosažením mých 30-tých narozenin. Jako delegát jsem na volebním zasedání OV SSM Praha 1 neudržel nervy na uzdě, když byli do výkonných funkcí voleni 35 až 42 let staří funkcionáři. Užil jsem si svých pověstných 5 minut slávy a do ticha sálu Slovanského domu jsem je podrobil velké kritice. Hovořil jsem i o tom, jak se asi dívají na evropských srazech mládeže na ty všechny Šloufy, Jenerály a Poledníky mladí lidé okolo 20 let věku. Podařilo se mně strhnout lavinu a z poklidného zasedání se stala vřava, kvůli níž žádná volba neproběhla. Moje domovská organizace SSM byla zrušena a já si začal hledat jiné zaměstnání. Stalo se to totiž v r. 1980.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
56 komentářů
Olga Škopánová
Pane Soukupe ano název článku je provokativní pak se ale divím proč se zlobíte mé provokativní reakci.
Václav Soukup
Tak dobře : V srpnu 1969 jsem byl zadržen v Českých Velenicích při cestě do Vídně, kde měla moje matka strýce. Našli u mně vysvědčení z AJ, valuty schované v ponožkách a malý notýsek s adresou na vyslanectví JAR ve Vídni. Jako dobroduch jsem chtěl na základě téměř náborového článku v MF Dnes emigrovat do Jižní Afriky. Můj otec se tehdy " ožral s vyšetřovateli STB jako carský důstojník, abych nebyl potrestán za vyhýbání se vojenské službě. Neměl jsem do r. 1989 ani pas ! SSM jim nevadilo, ale jestli si myslíte, že jsem byl vhodným kandidátem do KSČ, jste vedle jako jedle !!! Název článku je hodně provokativní, ale myslím si, že není na škodu ten náš " klidný rybníček trochu rozčeřit. Nemám totiž rád pouze černobílé vidění ! Příště napíšu něco klidného o krmení zvířátek !
VANDA Blaškovič
Pane Soukupe, já si vůbec nestěžuji na mládí, to jste špatně pochopil. Jako študáci jsme se měli dobře, ale nesnášeli jsme zažrané a vyžrané funkcionáře tehdejší doby, byli poplatní režimu, jiné by tam totiž ani nenominovali. Ale to musíte určitě vědět, zažil jste to a i popsal. A neodpověděl jste mi na dotaz ohledně Vaší další politické angažovanosti, nevěřila bych, že se snad stydíte...
Olga Škopánová
Pane Soukupe to, že za socialismu bylo levně je mýtus, ceny byly pokřivené a dotoval je stát z našich daní. Stejný mýtus je bezplatné zdravotnictví, každá péče něco stojí a je jedno zda je placena státem, nebo zdravotní pojišťovnou, vždy to jde z našich daní.
Václav Soukup
V Čechách se při každé změně režimu šmahem odsoudí vše, co s ním souviselo, protože v čele jsou radikálové jako Vy paní Vando, která by jste zase ráda " kádrovala " lidi. Rozkradl se stát, levné a dostupné bydlení pro mladé lidi zmizelo, zdražuje se prakticky vše včetně energií a zdravotnictví již brzy nebude zadarmo. To se může líbit jenom Vám a podobným kritikům našeho mládí. Neudělala jste proti režimu vůbec nic, vystudovala jste VŠ a teď tady " děláte vlny ". Mohla jste alespoň rozbít nástěnku SSM a dnes by jste byla za hrdinku a dostala by jste odškodné !
VANDA Blaškovič
Jasně, Grando, rozumím. Bylo jim lépe a cítili lepší prosperitu za totáče nežli nyní. Proto se jim stýská a haní dnešní dobu a adorují předešlou...no, nikdo nic nyní nedostane zadarmo jako dříve někteří.... Já jsem nezažila nátlak, prostě jsem řekla KSČ nikdy a už mi to nikdo nikdy nepřednesl. Možná jsem měla štěstí. Hrdinka jsem nebyla, jak jsem již napsala. Na VŠ jsem šla v roce 1970.
Granda Nekonata
20.37 ale nemohli jsme se vzepřít. U nás na gymplu nemuseli do SSM jen dva kluci. Oba synové vysokých kom. funkcionářů. A vzepřít se za cenu ztráty možnosti studovat? Jo, člověk si mohl zkazit život úplně. Žít v totáči a ještě dělat práci hluboce pod své intelektuální možnosti. Ale to není hrdinství, to totáč nezlikviduje, to zlikviduje jen jeho. Ale i já mám tu sebereflexi, o které píšete. Ale ještě k tomu, co jsem myslela v 20.22. Je faktem, že dělnická třída ( t.j. nejen dělníci ale i podobní) byla režimem protěžovaná. Často měli daleko větší platy, než profese, kam bylo třeba SŠ či VŠ. Nemuseli režim přesvědčovat o loajalitě... rozumíte? Kdo z nich by vzpomínal na tu dobu ve zlém? Proč? Byli navtom tehdy v té společnosti lépe, než jsou teď. A tehdy měli i relativně lepší perspektivu na stáří (ve srovnání s druhými dvěma skupinami). Myslím zkrátka, že schovanky pana Soukupa i on sám prožili jinou tvář socialismu. Tu chlebíčkovou.
VANDA Blaškovič
Blanko, dík, myslím, že je nás víc....:)
Blanka Lazarová
Daniela Řeřichová *****, Vanda Blaškovič *****
VANDA Blaškovič
Neřekla bych, Grando, že režim zacházel s námi, ale my s ním!!! To je podstatný rozdíl. Každý se mohl vzepřít. Máte pravdu, že režim dělil lidi, ale ty tři skupiny lidí se chovaly povětšinou k režimu různě, i když měly stejnou možnost! Tak to tedy vidím já. Ta inteligence nebyla jen pracující, ale i nemajetní študáci, kteří potom sehráli hlavní roli.
Granda Nekonata
19.43 oři čtení vašeho příspěvku mi konečně sepnulo, v čem je jádro pudla, proč ty odlišné pohledy na tu dobu. Režim dělil lidi na dělníky, rolníky a pracující inteligenci. A podle toho s nimi zacházel.
VANDA Blaškovič
A ještě dodatek. Všichni víme, že lidé byli různí. Jedni, kteří režimu podlézali a spolupracovali, druzí, kteří proti němu aktivně bojovali, to byli opravdu hrdinové a třetí, kteří nesouhlasili, dělali si z režimu legraci, nespolupracovali a v podstatě se vezli. Nic jiného celkem nemohli. Nebyli hrdinové. Jsem ráda, že jsem patřila alespoň do této skupiny, na víc jsem neměla s rodinou a 2 dětmi. Dnes na to nejsem nijak hrdá. Ale nikdy jsem se v minulosti nezaprodala a ani v dnešní době! A na to hrdá jsem.
VANDA Blaškovič
Pane Soukupe, Vy jste prozřel ve 30 letech. To je fakt trochu opožděně. Ano věřím, že jste se jen bavili, ale byla to jiné zábava nežli třeba na chmelových brigádách normálních studentů. A to vše, co jsem napsala, jsem zažila. Nemám důvod nic překrucovat. Možná, že život na gymplu a na vysoké škole v Praze byl jiný nežli na venkově. Možná. Možná byli jiní študáci. Nezaprodali by se. Ve třiceti jste byl již dospělý...jak popisujete, bavili jste se a využívali dobu na úkor skutečné svobody, o které jste zřejmě neměli ani ponětí. Hlavně že jste dostali, jako organizace, peníze na chlebíčky...Nyní se bavím o tom, jak na mne Váš článek působí. Vy vlastně adorujete i dobu normalizace! Ale je třeba odlišovat dobu normalizace od zážitků doby mládí. Vidíte v tom rozdíl? Někteří mladí, a myslím, že to byla většina, se bavili i bez příspěvků na stádnost. A pokud se mohu zaptat, byl jste v nějaké další politické organizaci? Z toho článku čiší, že se Vám po té době stýská. Nedej bože!!! Ale mládí? Kde je ho konec?
Olga Škopánová
V koncentrační táboře snad ne, ale to, že moji nrodiče museli studovat obory, které potřebovala strana a vláda a po studiích museli jít do míst kam by dobrovolně nikdy nešli je fakt.
Václav Soukup
Pokud jste si pí. Vando článek pozorně přečetla, v jeho závěru jsou kritická slova vůči funkcionářům SSM v Praze, kvůli kterým jsem byl ze SSM odejit. Ale na tom venkově se žádná politika nedělala a cílem bylo se pobavit. Vaše hodnocení tehdejší doby je nevěrohodné a poplatné dnešním mladým historikům, kteří se nám snaží namluvit, že jsme naše mládí prožili v nějakém koncetračním táboře !
Olga Škopánová
A jenom pro vaši informaci nabídky na členství v KSČ se neposílaly mailem.
Olga Škopánová
Paní Grando vy nabídku na členství v KSČ považujete za stejnou jako leták z Lidlu? A konec konců neodmítala jsem já ale paní Richterová.
VANDA Blaškovič
Takoví aktivní svazáci byli u nás na gymlu i vejšce považováni za šašky poplatní režimu. Byli směšní a přehlíželi jsme je. Zažili jsme rok 68 jako studenti a samozřejmě jsme již chápali o co režimu jde. Z těch aktivních se většinou rekrutovali přesvědčení mladí komunisté. Když mne vzali do Pionýra až napodruhé, obrečela jsem to. Ale to jsem byla dítě. Později snad již člověk by měl vědět co, jak a proč dělá. Má nést zodpovědnost a projevit sebereflexi za své počínání. I když pro někoho je to asi nepochopitelné. Vždyť se vlastně jen bavil a nikomu neubližoval...Ale samozřejmě, věc každého, jak to vnímá. Já s takovým postojem určitě nesouhlasím. Je mi odporný. Proto, kromě jiného, u nás vládla tak tvrdá normalizace. Někteří lidé hledali pro sebe výhody a nyní již to nechtějí vidět. Možná se chovají i nyní stejným způsobem. Vyjadřuji se k obsahu článku a ne k pisateli.
Granda Nekonata
Nabídky nemusíte přeci odmítat, prostě na ně nereagujete... viz nabídky do mailů, schránek, v letácích ...
Olga Škopánová
Paní Grando stačí když nabídne, nebo ne?

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?