Je ti nad šedesát, tak jsi hloupý senior. Tento mýtus stále žije

Když člověk pročítá zprávy, získá často pocit, že kdo má nad šedesát, je nesvéprávný jedinec. Zejména, když jde o informace od policie. Slovo senior je v nich často spojováno se zločiny, v nichž starší občan hraje roli oklamaného, okradeného pitomce.

Když se objeví zpráva o tom, jak někdo podlehl fintám takzvaných kyberšmejdů, jakmile jde o člověka ve věku nad šedesát, je u jeho jména uvedeno, že je senior. Typický příklad z nedávné doby: „I přes řadu varování přinášejí podvodná videa, takzvané deepfaky, kyberšmejdům dál zisky. Obětí se stal šedesátišestiletý muž z Olomoucka. Zareagoval na video se známým českým politikem, který na něm propagoval investice do kryptoměn. Prostřednictvím vzdáleného přístupu podvodník provedl registraci účtu na jedné krypto burze a následně seniora přiměl k zaplacení poplatků pro odblokování vyplacení částky dvacet tisíc euro. Senior tak proto postupně poslal přes tři sta dvacet tisíc korun.“

Podobných případů se v poslední době objevuje hodně, ale zdaleka nejsou mezi oběťmi jen lidé vyššího věku. Naopak. Jenže pravidlem je, že když jde o informaci o někom mladším, často jeho věk není uváděn nebo není označován za mladíka, mladou ženu, muže středního věku a podobně. Škatulkování podle věku nastává tehdy, pokud jde o lidi ve věku, který jsme si zvykli nazývat seniorský.

Společnost Visa zveřejnila výsledky průzkumu, podle něhož podvodným zprávám o výhodném investování na internetu důvěřuje každý čtvrtý Brit ve věku mezi osmnácti a čtyřiadvaceti lety. U mladých lidí je podle autorů průzkumu dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se stanou obětí podvodu než u lidí starších padesáti pěti let.

„Často bývají oběťmi on line podvodů ženy ve věku kolem čtyřiceti let. Není pravda, že se podvodníci zaměřují na určitou věkovou kategorii. Je to byznys, jde o to, aby vydělali, takže nedává smysl, že by záměrně cílili jen na staré lidi. Starší lidé jsou navíc často obezřetnější,“ uvedl Tomáš Stegura, který se zabývá bezpečností v ČSOB.

Zmatený důchodce, který se ve virtuálním prostředí neumí chovat a proto by měl být pod dohledem mladších příbuzných, je mýtus, který by už dávno měl být v propadlišti dějin.

Když jde o podvodné zprávy na internetu, jsou jim schopni uvěřit lidé bez ohledu na věk, vzdělání a společenské postavení. „Často jde o lidi sebevědomé, kteří přestali rozlišovat co je svět virtuální a co reálný. Dezinformacím často podléhají mladé maminky i mladí muži, kteří si myslejí, že se jim nemůže nic státe, že všemu rozumějí nejlépe. Právě tito lidé někdy žijí v bublinách a ztrácejí odstup od reality,“ míní terapeutka Jana Novotná.

Agentura Median ve spolupráci se Středoevropskou observatoří digitálních studií při Univerzitě Karlově zveřejnila výsledky průzkumu, podle kterého většina české populace není schopna vysvětlit podstatu výrazu deepfake, tedy není schopna zcela spolehlivě rozpoznat falešné video na internetu a bránit se dezinformacím. Správně odpověděly dvě třetiny dotazovaných, polovina nevěděla, zbytek odpověděl chybně. A šlo o lidi různého stáří či spíše mládí, nikoli výhradně o ty ve věku seniorském.

Někdy jde o příběhy zdánlivě neuvěřitelné. V jedné rodině nedávno řešili, že žena na mateřské dovolené chtěla investovat peníze podle videa, na němž k určitému druhu investicí nabádali čeští politici, další mladá maminka zase tvrdila, že má skvělou možnost zbohatnout, protože získala tip od známé oblíbené moderátorky. A nevěřila, když ji příbuzní přesvědčovali, že video, na němž moderátorka cosi doporučuje, je falešné.

„U některých videí je vidět problémy se synchronizací zvuku a pohybu rtů, nepřirozená gesta, chybnou intonaci. U jiných je naopak hlas velmi čistý, což také naznačuje, že jde o podvrh. Důležitý je obsah, například prezident asi nebude na YouTube nabízet zázračné zbohatnutí,“ vysvětluje Kamil Kopecký, expert na prevenci v kyberprostoru.

Případů, kdy někdo pomocí umělé inteligence vytvořil zprávu či video, jehož jediným cílem je nalákat důvěřivé lidi, aby někam investovali peníze, přibývá doslova raketově. Ale přibývá i lidí, kteří se zajímají o to, jak je poznat, jak se proti nim bránit. A hodně je jich právě mezi těmi ve vyšším věku. Protože mnohé z nich štve, že je některá média stavějí do rolí nesvéprávných důvěřivých jedinců, kteří se snadno stanou obětí podvodníků.

„Je nesmyslné snažit se posuzovat seniory jako nějakou skupinu stejných lidí. Jsou mezi nimi důvěřiví i nedůvěřiví stejně jako v jiných věkových kategoriích. Když jsme začínali v roce 2002 s počítačovými kurzy, řada klientů ani nevěděla, co je to myš. Nyní běžně stříhají videa, upravují a archivují fotky, komunikují přes sociální sítě,“ upozorňuje Jiří Hrabě, ředitel společnosti Elpida, která pro lidi vyššího věku pořádá řadu akcí.

Takže, až se zase někde objeví zpráva o tom, že pětašedesátiletý senior naletěl podvodníkům, je dobré nepodlehnout pocitu, že každý, kdo dosáhl penzijního věku je pomatený stařeček potřebující, aby jeho rodina měla dozor nad jeho financemi a nad vším, co dělá. Jistě, jsou takoví. Ale stejně jsou takoví i mezi lidmi o generace mladšími.

Je ti nad šedesát, tak jsi hloupý senior. Tento mýtus stále žije

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Více