Slavonice jsou renesanční bránou do České Kanady

Na pomezí Čech, Moravy a Rakouska najdete nevelké jihočeské městečko Slavonice. Pro svou ojedinělost bylo přesně před čtyřiašedesáti lety, 31. srpna 1961, vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Zároveň letos slaví 765 let od svého založení.

Českou Kanadou je nazýván přírodní park s hlubokými lesy, zajímavými skalními útvary, mnoha rybníky, původními loukami, faunou a flórou, vyznačujícími se bohatou rozmanitostí druhů.

První písemná zmínka o městě, které je dnes jedinečnou historickou a architektonickou památkou, pochází z roku 1260. Původně se jednalo o osadu, později o trhovou ves, patřící pánům z Hradce z rodu Vítkovců. Na to ostatně odkazují i pětilisté růže ve znaku města.

Modrý štít je čtvrcený zlatými linkami. V prvním a čtvrtém poli je zlatá pětilistá růže s červeným středem, ve druhém poli na zlatém řetězu zavěšená zlatá padací mříž se železnými špicemi, ve třetím poli zlatá palisáda s železnými hroty. Na štítě spočívá turnajová přílba s černým písmenem W ve spodní části okruží, zlatomodrými přikryvadly a zlatou královskou korunou. Z koruny vyrůstá stříbrně oděný anděl s rozepjatými zlatými křídly, který má přes prsa zkříženou zlatou štólu, červený pás s konci vlajícími přes křídla po obou stranách a zlatou čelenku s křížem. V pravici třímá zelenou palmovou ratolest, v levici zlatou hořící pochodeň.

Původní vesnice se pomalu rozvíjela v opevněné město. Od 13. století také zřejmě vznikal propracovaný podzemní systém, který sloužil nejen jako odvodňovací, ale zároveň i obranný systém města. Ve 14. století pravděpodobně došlo k rozšíření starší opevněné kruhovité osady o prostornější, mírně se svažující tržiště směrem na západ (dnešní Náměstí Míru) a zároveň o tržiště směrem na východ v podobě rozšířené ulice (Horní náměstí). Obě náměstí postupně vytvořila středověká zástavba měšťanských domů, postavených na dlouhých parcelách s úzkými dvory, jejichž zadní část zaplňovaly stodoly a hospodářská příslušenství.

Spodní část Náměstí Míru, uprostřed v pozadí renesanční kašna s kamennou nádrží, zdobenou pětilistými růžemi. Pochází z 60. let 16. století. Soška Madony (Panny Marie Immaculaty) na toskánském sloupu k ní byla doplněna v roce 1667. Další foto v galerii.

Od konce 15. století bylo v okolí Slavonic zakládáno mnoho rybníků. O století později prožívalo město hospodářský rozkvět. Došlo k přestavbě všech domů na obou náměstích, jejichž původní podoby se dochovaly až dodnes. Typická je zejména bohatá sgrafitová výzdoba (vedle psaníčkových sgrafit lze spatřit i složité figurální scény) a průčelí domů s typickými štíty odvozené z italské renesance. V mnohých domech jsou k vidění sklípkové klenby i cechovní místnosti s nástěnnými malbami.

Tři domy na úvodní fotografii byly vystavěny v letech 1543 až 1551. První dům zleva má atikové průčelí s obloučkovými štíty a sgrafitovými psaníčky. V mázhausu najdeme valenou klenbu, na stěnách malbu sládovnického erbu, erb pánů z Hradce a Lvů z Rožmitálu. V patře síň s kolorovanými sgrafity - novozákonní výjevy (Svatba v Káni Galilejské) s erby a německými texty. V přízemí je cukrárna. V mázhausu prostředního domu uvidíme vějířovou sklípkovou klenbu se dvěma visutými svorníky, na stěnách sgrafitové kolorované erby Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštejna a malbu Kalvárie. V patře pak síň s nástěnnými malbami erbů a novozákonních výjevů. Ve třetím domě je nyní restaurace, atiku má ukončenou cimbuřím.

Po celé délce severního a části jižního okraje města pak vznikly boční ulice s řadou malých domků. Dodnes se zachovaly části městského opevnění a dvě ze tří městských obranných bašt.

Jemnická nebo také Znojemská či Horní brána je součástí městského opevnění do 16. století, kdy byla renesančně přestavěna původní gotická brána. Dvoupatrovou věž pokrývá sgrafitová výzdoba. V současnosti je využívána jako obytný dům.

Věž Dačické brány zdobí sgrafitová fasáda. Ta je přístupná pro návštěvníky a lze vystoupat po schodech až nahoru ke krovu. Je zde také umístěna výstava historických fotografií Slavonic. Fotografie dvou bran v galerii.

Také na Horním náměstí najdeme pozoruhodné pozdně gotické a renesanční domy s vzácnými sgrafitovými fasádami.

První dům zleva na Horním náměstí je bývalý pivovar z 2. poloviny 16. století. V 19. století byl výrazně přestavěn. Na sgrafitové fasádě jsou k vidění výjevy z knihy Genesis (Potopa s archou Noemovou, opilý Noe, Sára vyhání Hagar, Jákobův žebřík...). Z vedlejšího domu se dochovalo pouze průčelí se sgrafity - výjevy z Knihy proroků (scéna Král David jak Prorok nad knihou). Rovněž z třetího domu se dochovalo pouze průčelí se sgrafity - medailony s fiktivními obrazy císařů, králů, kurfiřtů, duchovních apod.

Horní náměstí uzavírá kašna z roku 1783, tvořená osmibokou žulovou nádrží a barokní sochou sv. Floriána, ochránce proti požárům, umístěnou na pozdně gotickém pilíři (foto v galerii).

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarším objektem Slavonic. Byl vybudován koncem 13. století uprostřed malého nenápadného náměstíčka, které bylo do začátku 18. století pohřebištěm. Především díky vysoké městské věži (vpravo) vytváří hlavní dominantu města. Současný kostel pochází z poloviny 14. století.

Po roce 1600 stavební činnost ve Slavonicích ustala. Těžké doby zažilo město za třicetileté války (1618 až 1648), kdy bylo vypleněno švédskými vojsky. V roce 1575 mělo město 156 měšťanských domů, z toho osmadvacet na předměstí. Po roce 1624 bylo ze 164 domů sedmdesát tři zpustlých nebo vypálených. Na dovršení všeho zdecimoval obyvatele Slavonic v letech 1680 až 1681 mor. Z útrap a válek se město částečně vzpamatovalo až na přelomu 17. a 18. století, ne však na dlouho. Již na jaře roku 1750 město poškodil velký požár, který zničil čtyřicet čtyři domů a velkou část obou náměstí spolu s věží. Počínající úpadek města navíc prohloubilo přeložení poštovní cesty z Vídně do Jihlavy přes Znojmo v roce 1760.

V 19. a 20. století došlo k boření částí městského opevnění, stará radnice ze 14. století byla nahrazena novou. V roce 1902 bylo vybudováno železniční spojení na lokální dráze s Telčí.

Městská radnice, renesanční stavba s benátskými štíty, byla postavena v roce 1910. Dům není památkově chráněn.

Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 a vzniku Československé republiky se převážně německé obyvatelstvo snažilo o připojení města k provincii Německé jižní Moravy se sídlem ve Znojmě. Do Slavonic byla povolána československá armáda, aby zde udělala pořádek. Rozpad monarchie byl však zároveň počátkem problémů místních textilních továren, které tím přišly o tradiční odbytiště v bývalém Rakousku-Uhersku. Celá situace se ještě zhoršila vypuknutím celosvětové hospodářské krize na přelomu 20. a 30. let dvacátého století.

V letech 1936 až 1938 byla podél státní hranice vybudována soustava pohraničních pevností ŘOP (dle Ředitelství opevňovacích prací). Mnohé řopíky se dochovaly dodnes a jsou zásluhou nadšenců udržovány v dobrém technickém stavu a přístupny veřejnosti.

Muzeum 20. století je zaměřeno na historii pohraničí související s obranou státní hranice. Sbírky dokumentují jak výstavbu bunkrů ve 30. letech 20. století, tak dlouhé období do roku 1989, kdy byla hranice uzavřena železnou oponou. Kromě vojenské výzbroje, výstroje a dokumentů jsou zde vystaveny i předměty z vybavení běžné domácnosti.Na snímku je replika interiéru bunkru s lehkým kulometem z léta r. 1937.

Po Mnichovské dohodě v roce 1938 se Slavonice staly součástí nacistického Německa. Z důvodu zrušení služby na odstoupeném území odešlo zpět do vnitrozemí české obyvatelstvo, zaměstnané na postech československé státní služby (např. četnictvo, financové, poštovní a drážní personál, učitelé a úředníci).

Uniformy českých vojáků a četníků před zabráním Sudet

Na nových hranicích vykonávala službu německá celní a finanční pohraniční stráž, která byla doplněna muži z okolních německých vesnic. Slavonice se staly součástí říšské župy Dolní Podunají sousedního Rakouska. Dolní a Horní náměstí bylo radnicí přejmenováno na Adolf-Hitler-Platz a Konrad-Henlein-Platz hned v první říjnové euforii roku 1938. Velkým triumfem se pro slavonické německé obyvatelstvo stal 26. října 1938 průjezd Adolfa Hitlera.

Vybavení německých vojáků i civilistů

Co se týče židovských obyvatel Slavonic, většina z nich emigrovala téměř ihned po zabrání Sudet. Dle seznamu z 20. října 1938 zbylo ve městě 33 osob včetně dětí. Vznik Protektorátu Čechy a Morava znamenal počátek konce. Holocaust přežili tři lidé.

Devátého května 1945 dorazily do města první jednotky Rudé armády. Ze všech oken na náměstí visely bílé prapory. Na přelomu května a června došlo v celém regionu včetně Slavonic k tzv. „divokému odsunu“ německého obyvatelstva.

S restaurováním historických památek se naštěstí začalo již koncem 50. let 20. století. Od 1. května 1950 bylo zřízeno hraniční pásmo do hloubky 2 až 4 km. Osoby starší 15 let s trvalým bydlištěm v tomto pásmu nebo osoby, které do pásma chtěly vstoupit, se musely prokazovat zvláštní legitimací, vydávanou ONV v Dačicích. O tři roky později byly Slavonice zahrnuty do hraničního pásma, což vedlo k téměř naprosté izolaci celého území a velmi silně omezilo i eventuální cestovní ruch v této oblasti. Teprve v roce 1960, během reorganizace okresů a krajů, bylo zastavěné území města z hraničního pásma vyjmuto a mohlo začít využívat přínos cestovního ruchu.

Na štítovém průčelí domu z r. 1573 vidíme sgrafitové medailony s portréty učenců a válečníků, znak kožešnického cechu, podél portálu hermovky, u okna ozbrojenci a dekorativní kandelábr.

Atikové průčelí se dvěma obloučkovými štíty, sgrafita z r. 1559 s náměty planetárních božstev, královských portrétů a dvěma biblickými výjevy. V patře protestantská modlitebna s profilovaným trámovým záklopovým stropem, na stěnách freskový cyklus Apokalypsy ze Zjevení sv. Jana a iluzivní arkády.

Na čtyřpatrovém štítu se nachází arkýř na krakorcích a starozákonní výjevy (Bůh - Stvořitel, Stvoření Adama, Stvoření Evy, Vyhnání z ráje, Kain a Ábel, Holubice po potopě, Oběť Abrahámova, Josef a Putifarova žena ...), nad oknem arkýře páska se znakem asi jirchářského cechu, pod oknem znak s iniciálami WS.

Dům z počátku 16. století má v přízemí hřebínkové a v patře sklípkové klenby. Patro je vyloženo na krakorcích. Sgrafita připomínají mytologická témata (Ikarův pád ...) a podobizny rakouských arcivévodů.

Z novodobé historie jsou důležité roky 2003, kdy byly Slavonice nominovány na seznam UNESCO, a 2018, kdy získaly titul Historické město roku 2017.

Další info:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Slavonice

https://slavonicebunkry.com/