Kalaallit Nunaat aneb Moje vzpomínka na Grónsko

Nikdy jsem tam nebyla, ale viděla jsem ho! Od té doby mám tenhle ostrov ráda. Zvláštní zemi plnou ledu, která se přesto občas zazelená...

Kdysi bylo té zeleně asi o trochu víc, proto taky dostal ostrov název Grønland. Zelená země. Už v 10. století. No, faktem je, že tehdejší vikingský názvoslovec Erik Rudý chtěl přilákat kolonisty. Pročež možná pozitivně bájil. Podotýkám, že Grónsko bylo v té době dávno osídleno. A to Skraelingy z kultury Dorset, co připutovali ze Sibiře už kolem roku 500 př. n.l.. S usedlými Vikingy (později Dány) šel čas a do roku 1500 přišla do Grónska kultura Thule a s ní pokročilejší etnikum Tuniit. Předchůdci dnešních Inuitů A právě v jejich jazyce se ostrov nazývá Kalaallit Nunaat, což znamená Země lidí/Gróňanů. Pro současnou turbulentní dobu důležitá a zásadní informace.

Bay

Grónsko (Pixabay)

A jak jsem já ke Grónsku přišla? V roce 1988 jsem se z Prahy vracela zpět do Mexika, kde jsem pracovala. Via New York. Letěla jsem s ČSA a měla jsem sympaticky mluvného souseda. Tyhle dlouhé lety bývají dost nůďo, a tak byl navigátor ČSA naprosto skvělý společník. Sice se maličko "natřásal", ale bylo to v mezích daných norem. Já byla tehdy lepá třicítka, on svižný padesátník, tak co...

Bay

Tenkrát nad Grónskem (z archívu Šárky Bayerové)

Najednou mi Navigátor povídá: Šárko, byla jste už někdy v kokpitu? No, ne samozřejmě. Dnes naprosto nemyslitelné, tehdy sice ještě možné, ale pouze pro "VIP". Načež Navigátor stopnul letušku, něco jí pošeptal a ta odkvačila. Po chvilce byla zpátky a že prý můžem. Tak jsme šli. Po lehkém zaklepání jsme byli vpuštěni. Piloti se nenápadně potutelně pochechtávali, asi Navigátora dobře znali. Kabina byla - po stísněném prostoru turistické třidy Iljušinu II - světelný šok. Všude sklo, všude modrá obloha. Piloti fešní sympaťáci. Najednou jeden povídá: Přišli jste akorát. Koukejte, Grónsko! A já poprvé viděla tu nádheru...

Bay

Grónsko. Nejde o fotku z pilotní kabiiny. Tehdy jsem si s sebou foťák nevzala. Tenhle záběr se mi poštěstil za necelý rok, za úplně jiných příznivých okolnotí. (Z archívu Šárky Bayerové)

Od té doby je Grónsko "moje". Nevynechám žádný dokument, ani hraný film. Nebo seriál. Čtvrtá řada (Moc a sláva) dánského seriálu Vláda se odehrávala skoro celá v Grónsku a byla velmi politicky poučná. Z dokumentů mne snad nejvíc uchvátila série Through Greenland, kterou natočil dánský herec a režisér Nikolaj Coster-Waldau, proslavený z Hry o trůny. Jeho manželka Nukâka je Gróňanka, takže Nikolaj očividně věděl kudy kam a jak. Možná by se někteří politici měli častěji dívat na televizi, aby nebyli tak "nad věcí". Například tenhle zmíněný dokument ukazoval nejen krásu onoho "kusu ledu", ale i druhou stranu. Tu horší. Závislost mnoha místních obyvatel na alkoholu a drogách (Inuité do ní padnou jako "přírodní národ" velmi rychle), kriminalitu mladistvých, kteří jsou často opoušteni závislými rodiči, psychické problémy dané přírodními podmínkami nebo politické tlaky související se strategickou polohou ostrova. A to tam tehdy ještě nevěděli, co je v budoucnu čeká...

Proto ti, moje milé Grónsko, v téhle složité době přeju, aby všechny tvoje další dny byly už jen krásné a jasné. Jako tenkrát, když jsem Tě poprvé uviděla z prozářené oblohy...

Bay