Renata Pospiechová
Obec: Velké Hoštice
Po několika dnech strávených v Římě jsme se vydali směrem na jih. Vlakem samozřejmě. Čekal nás jeden z nejdelších přejezdů - více než osm hodin ve vlaku. Jeli jsme rychlíkem, měli jsme pochopitelně místenky a byli několik hodin ve vagónu úplně sami.
Renata Pospiechová
Tři týdny jsme s manželem cestovali vlakem po Itálii. Dojeli jsme dokonce až na Sicílii. Reportáž z tohoto místa jsem zde již zveřejnila, nyní vás seznámím s naším pobytem v Římě.
Cestuji ráda a většinou sama. Je to jen proto, že můj muž má poněkud jiné zájmy než já, jinak jsme spolu velmi šťastni. Chystala jsem se letos v létě vlakem na Sicílii (cestuji ráda vlakem) a můj muž mi k mému překvapení řekl, že by chtěl jtl se mnou. Ovšem ne v létě, to by zemřel horkem.
Je tomu 80 let, co skončila válka. Něco, co si - naštěstí - na vlastní kůži nedokáže má generace představit. A to ani ve snu. V posledních letech je to vzpomínání a připomínání jaksi mrazivější.
Itálie je zemí mého srdce a Řím jeho městem. Dnes už ani nespočítám, kolikrát jsem tuto zemi navštívila. Nedávno jsem spočítala, že v Ŕímě jsem byla dvanáctkrát. Ale vždycky je jedno poprvé. Jednou poprvé.
Tátovi by minulý týden bylo 90 let. Už více než dvacet let ale narozeniny neslaví, leda tam nahoře. Narodil se 8. 2. 1935 jako čtvrté dítě z celkem šesti, jak to tehdy bylo běžné.
I ve druhém pololetí loňského roku jsem se snažila žít kulturou. Zde je důkaz.
