Zapnu rádio, diskutuje se o hraboších, zapnu televizi, hraboši, bojím se otevřít ledničku. ….
Na úvod jsem si vypůjčila starý vtip, který situaci v našich médiích vystihuje. A to je nic proti tomu, co se děje na internetu. Komentáře k článkům o hraboších od jisté doby nečtu. Co tam je nesmyslných rad, co by se dělat mělo nebo zas nemělo, vypadá to, že problematice hrabošů a celého zemědělství rozumí každý.
Moje trpělivost přetekla, chci vyjádřit svůj názor – a kde jinde, nežli na starém dobrém „íčku“.
Gradace hrabošů byly známé i z historie. V periodiku Venkov z roku 1907 popisují problémy s hraboši takto: “Od roku 1893 řádí myši v úrodách polních téměř po celém království Českém.“ Dále se píše, že v roce 1901 a 1902 řádí myši nemilosrdně v jižních Čechách v takovém množství že zničily úrodu z polovice, někdy zcela. Sláma byla nepoužitelná, obilí vypadalo, jetel vyžraný i s kořeny, brambory zničené. Doporučovala se orba, ale s oračkou, protože pluh tažený potahem nezabíral dostatečně hluboko. Na poli hraboše utloukaly děti, uvolněné ze školy, nory se vykuřovaly, využívaly se jedy. Jednalo se o strychninové obilí, fosforovou kaši, sirouhlík. Jiné publikace uvádějí, že se k trávení hraboše využíval arsenik, uhličitan barnatý, nehašené vápno.
Již staří Římané … . Ve starých spisech jsou zaznamenány záplavy polí a luk hraboši a ohromné škody jimi způsobené.
Dále jsou známy údaje z Německa z roku 1822 – okres Zaubern, kde za 14 dní pochytali jeden a půl milionu myší. Další vysoké výskyty byly například v roce 1856 v Holandsku, v roce 1881 v Polsku. K hubení hraboše se doporučovalo kromě pastiček, plynů, jedů a nádob na vodu, použití Löfflerova bacilu. Ten byl s úspěchem použit v Řecku na rovině Lariské, zaplavené tehdy ohromným množstvím myší. Od použití tohoto biologického prostředku bylo upuštěno, hrozil přenos nemoci na lidi.
A v dnešní době? Podle mého názoru, stejně jako před sto lety, je důležitá hluboká orba. To je neoddiskutovatelné. I když někteří zemědělci namítají, že „diskáče“ prokypří půdu do 30 cm, že to je dostačující, je to asi tak, jako když se orávalo potahem. Tenkrát doporučovali orání oračkou (to byl parní stroj, který potahoval pluh), protože byl hlubší záběr.
Co ale dělat, když už je kalamita? To už je každá rada drahá. Volný rozhoz granulí pomocí rozmetadla je podle mne zločin. Nehledě na to, že granule na hubení myší jsou drahé. Tento způsob si mohou dovolit jenom velké agrární podniky. Nechápu, proč nechali kalamitu takto vygradovat. Jistě byly náznaky na jaře, že dochází k přemnožení hlodavců, a tehdy se mělo zakročit.
Taky jsem aktivní zemědělec, nebo spíše celá naše rodina. Podobnou situaci jsme zažili před dvěma roky. Všimli jsme si, že se ve zvýšené míře objevují na zasetém poli hraboší nory. Nelenili jsme, vyrazili jsem na pole, granule jedu jsme sypali do nor a ty jsme zahrábli zeminou. Vyloučila se tak možnosti požití granulí jinými živočichy. Hraboši uhynou v noře, a i kdyby je požil jiný živočich, nejsou jedovatí. Za dvě odpoledne bylo hotovo.
To je výhoda menších zemědělců – mají přehled. Ti velcí mají kanceláře a celý management soustředěný na jednom místě, na pole pošlou traktoristu, ten si udělá svou práci a ostatní ho nezajímá. Agronom přijede, na traktoristy si počká na kraji pole, za chvíli zas odjede. Nedivme se potom, že se přemnoží hlodavci.
Když jsem otevřela téma velkých agrárních podniků, nemohu nevyjádřit svůj názor na ně, i když to s hraboši souvisí jenom vzdáleně. Jak jsem napsala výše. Svá centra mají ve střediscích značně vzdálených, někdy mají sídla ve městech, dokonce i v Praze. A kam asi směřují daně? Kromě daně z nemovitostí rozhodně nesměřují do vesniček, kde obdělávají pole. A to jejich obhospodařování půdy! Střídaní plodin je pro ně neznámý pojem, pěstují např. řepku několik let po sobě na stejném poli. Kukuřici rovněž stále po sobě. Ale kdyby ta kukuřice sloužila alespoň jako krmivo pro zvířata. Ne, je to krmivo pro „železnou krávu“ (bioplynka). Sláma se odváží z pole a dělají se z ní pelety na topení. Namísto toho, aby se použila jako podestýlka pro dobytek a pak se vrátila na pole jako humus, nebo aby se rovnou zaorala, a v půdě se rozložila. To jsou ti velkopodnikatelé.
Ještě bych se mohla rozepsat o dotacích. To je téma na dlouhé psaní, a ne každého by to zajímalo.
Pošlete odkaz na tento článek
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš,“ ubezpečovala mě moje kamarádka Pavlína.
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám. Sedím v kanceláři správy sociálního zabezpečení a poslouchám z telefonu…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký prsa nenadělila, a já tím pádem zřejmě přišla o mnohé milostné příležitosti.
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové předpovídali velké deště, ale netušili jsme, že to bude opět apokalypsa. Před…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na pomoc lidem postiženým povodněmi, rozzlobily se. Syn řekl, že bych neměl…
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha.…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i opečovávané - o těch zanedbávaných nemluvě - součástky našeho organismu,…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři stoly sražené čelem k sobě. Dorazila jsem první, pojedla snídani a…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do zaměstnání dávno nedocházím, ženu mám tolerantní, a tak mě rozhodí jen…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o covidu, tak aniž bych chtěla jakkoli zlehčovat situaci, vynořila se mi z…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou vše dědili. Těmito slovy zdůvodnil manžel nápad, že majetek přepíšeme na…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku francouzského spisovatele Marcela Prousta. Následující jeho otázku jsem si už kdysi…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy se totiž předhánějí, která je zorganizuje lépe. K dokonalosti jim sloužím…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině vyžaduje provedení na dentální chirurgii. Následovalo objednání se, nějaký…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem vstoupila koncem studia na gymnáziu. Otázka, co dál, byla nabíledni. Nebyla…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v malebném údolí - to jsou Repechy u Protivanova. A já se s ní seznámila už v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora, navštěvuje nejrůznější akce a kurzy, my jsme se s manželem z velkoměsta…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři, vyzvednutí zásilky, čekání na servisního technika a večerní opětovné a…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí, snad bájným Ikarem počínaje, až teprve bratři Mongolfierové zabodovali…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Kvíz i60 - 18. týden
Tento týden si budete moci prostřednictvím kvízu zavzpomínat na nejslavnější české zpěvačky a…
- Foto dne